22 C 122/2024-67 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se dle obsahu žaloby domáhá zaplacení částky 240 752,14 Kč s příslušenstvím (smluvní úrok, úrok z prodlení), která má představovat nevrácenou část peněz, které měly být žalovanému poskytnuty na základě smlouvy č. , hodnota, uzavřené s žalobkyní dne 18. 8. 2023. Dále se v souvislosti s předmětnou smlouvou domáhá částky 117 Kč (3 x 39 Kč), která má představovat poplatky za možnost odložení splátek, částky 2012 Kč (4 x 503 Kč), která má představovat poplatky za pojištění, dále částky 600 Kč, která má představovat účtované náklady za vymáhání a částky 1 000 Kč, která má představovat souhrn smluvních pokut (2 x 500 Kč). Uvedla, že před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost, zbývající limit měsíční splátky žalobkyně na základě interního vyhodnocení příjmů a výdajů žalovaného stanovila částkou 786 Kč, na základě úvěrové zprávy neměla pochybnosti o platební morálce žalovaného. Současně uvedla, že uzavřením konsolidačního úvěru se žalovanému snížila splátková zátěž.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání a na základě provedených důkazů učinil následující relevantní skutková zjištění.4. Z předžalobní výzvy (čl. 10) bylo zjištěno, že žalovaný byl písemností ze dne 29. 2. 2024 vyzván k zaplacení částky 268 008,70 Kč z důvodu dluhu na úvěrové smlouvě č. , hodnota, , a to do 7. 3. 2024, výzva byla adresována na adresu , adresa, . Z podacího archu (čl. 11) bylo zjištěno, že výzva byla odeslána dne 1. 3. 2024.5. Ze smlouvy o účelovém a revolvingovém úvěru vč. úvěrových podmínek (čl. 12-18) bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný vyjádřili dne 18. 8. 2023 vůli uzavřít smlouvu, která obsahuje mimo jiné povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému finance ve výši 241 748 Kč a to za účelem úhrady dluhů žalovaného specifikovaných v příloze 1; dále povinnost žalovaného tyto finance vrátit prostřednictvím 96 měsíčních splátek ve výši 6 159 Kč, celková částka vracená žalovaným je uvedena (bez započten pojištění a doplňkových služeb) ve výši 539 232 Kč; roční úroková sazba je uvedena 23,68 %. Smlouva obsahuje i pojištění za odložené splátky ve výši 39 Kč měsíčně a balíček pojištění , Anonymizováno, , celková měsíční úhrada za pojištění je 503 Kč. Součástí smlouvy jsou úvěrové podmínky. Žalovaný uvedl, že zdrojem jeho příjmu je zaměstnanecký poměr u zaměstnavatele , právnická osoba, ., kde je zaměstnán od 11/2019 s čistým příjmem 33 000 Kč; uvedl nájemní bydlení, stav svobodný výdaje uvedl v částce 25 000 Kč (výdaje na bydlení 12 000 Kč, splátky úvěrů 6 000 Kč, ostatní výdaje 7 000 Kč). Žalovaný uvedl adresu bytu , adresa, , jako kontaktní adresu uvedl , adresa, , , adresa, .6. Z přílohy č. , hodnota, (čl. 53) bylo zjištěno, že jde o přílohu k úvěrové smlouvě, žalovanému byla částka úvěru poskytnuta na jistiny úvěru ve výši 121 470 Kč poskytnutou žalobkyní na základě smlouvy č. , hodnota, , dále na jistinu úvěru ve výši 30 630 Kč poskytnutou žalobkyní na základě smlouvy č. , hodnota, , dále na jistinu úvěru ve výši 49 804 Kč poskytnutou společností , Anonymizováno, !, IČO: , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, , dále na jistinu úvěru ve výši 38 844 Kč poskytnutou společností , Anonymizováno, !, IČO: , IČO, , na základě smlouvy č. , hodnota, , zbývající část úvěru ve výši 1 000 Kč byla poskytnuta neúčelově.7. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad (čl. 19) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla dne 29. 8. 2023 žalovanému částku 241 748 Kč s popisem „spojení půjček“. Žalovaný uhradil pouze první splátku dne 9. 10. 2023. Žalobkyně eviduje dluh na zesplatněné jistině ve výši 240 192,34 Kč a na jistině ve výši 559,80 Kč, žalovaný v souvislosti se smlouvou uhradil částku 6 159 Kč.8. Z úvěrové zprávy (čl. 20-23) bylo zjištěno, že je z července 2023, žalovaný měl 3 existující splátkové úvěry, celkové splátkové zatížení ve výši 6 500 Kč, zbývající částka k úhradě 464 078 Kč; dále měl 1 existující nesplátkový úvěr (kontokorent ve výši 5 000 Kč) a 4 kreditní karty (celkový úvěrový rámec 240 000 Kč, žalovaný měl téměř celou částku načerpanou); dále bylo zjištěno, že 1 splátkový úvěr byl odmítnut (v březnu 2023 s úvěrovým rámcem 432 219 Kč a 96 měsíčními splátkami) a 3 ukončeny.9. Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc květen 2023 bylo zjištěno, že obdržel platbu od společnosti , Anonymizováno, , adresa, . , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . ve výši 36 275 Kč, dále obdržel platbu od žalobkyně ve výši 3 x 15 000 Kč; celkové připsané položky jsou 85 738 Kč, odepsané položky jsou 79 310,77 Kč (saldo je kladné 6 427,23 Kč; pokud není zohledněna platba od žalobkyně, tak je záporné mínus 38 572,77 Kč) Z výpisu z účtu žalovaného za měsíc červenec 2023 bylo zjištěno, že na účet obdržel platbu od společnosti , Anonymizováno, , adresa, . , Anonymizováno, . ve výši 30 818 Kč; celkové připsané položky jsou 41 269 Kč, odepsané položky 54 440,61 Kč (saldo záporné mínus 13 171,61 Kč).10. Z výzvy ke splacení celého úvěru vč. podacího archu (čl. 24-25) bylo zjištěno, že žalovaný byl písemností ze dne 12. 2. 2024 vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši 265 057,65 Kč v souvislosti se smlouvou č. , hodnota, do 14 dnů od sepsání výzvy; výzva byla odeslána dne 13. 2. 2024 na adresu , právnická osoba, , Anonymizováno, , , adresa, .11. Z potvrzení o prověření bonity (čl. 26) bylo zjištěno, že obsahuje údaje z registrů (NRKI, CEE, ISIR, MVCR), dále byly zjištěny údaje o výdajích a příjmech uvedené žalovaným, jak jsou uvedeny v úvěrové smlouvě.12. Z posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, jakou má žalobkyně metodiku k vyhodnocení úvěruschopnosti.13. Soud učinil následující závěr o relevantním skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný vyjádřili dne 18. 8. 2023 vůli uzavřít spolu smlouvu na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku 240 748 Kč na konsolidaci jeho dřívějších úvěrů a částku 1 000 Kč bez konkrétního účelu. Žalovaný se zavázal tuto částku společně s úroky a dalšími případnými poplatky vrátit za blíže specifikovaných podmínek. Žalobkyně si za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného opatřila aktuální úvěrovou zprávu, výpis z účtu za květen a červenec 2023, ověřila registry, ohledně výdajů vycházela primárně ze sdělení žalovaného. Žalovaný v souvislosti s úvěrovou smlouvou uhradil celkem částku 6 159 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění celého úvěru a před podáním žaloby byl žalovaný k úhradě dluhu vyzván.14. Při právním posouzení věci se soud řídil následujícími úvahami, přičemž právní předpisy soud aplikoval ve znění účinném ke dni, kdy nastala konkrétní právní skutečnost, nestanoví-li relevantní přechodné ustanovení jinak.15. Soud vycházel zejména ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“), a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Zejména aplikoval ustanovení upravující smlouvu o úvěru (§ 2395 a násl. občanského zákoníku); ustanovení o zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru); ustanovení upravující bezdůvodné obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku).16. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, vzhledem k tomu, že žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku), jedná se o tzv. spotřebitelský úvěr.17. Soud úvěrovou smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.18. Jedním z projevů ochrany spotřebitele je princip odpovědného úvěrování, ze kterého vyplývá povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru před jeho poskytnutím (popř. před významným navýšením) podle § 86 ve spojení s § 75 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí prověřit, zda je v reálných možnostech konkrétního spotřebitele předmětný úvěr řádně splácet (tzv. úvěruschopnost). Nesplní-li tuto povinnost, je uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020, věc C-679/18, nebo nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Dále z § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru plyne povinnost poskytovatele úvěru uchovávat dokumenty, na jejichž základě bude možné proces prověření úvěruschopnosti přezkoumat.19. Zákon nepředepisuje přesný postup, když vyžaduje, aby prověření úvěruschopnosti proběhlo na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, popřípadě z databáze či jiných zdrojů. Jak plyne i z bohaté judikatury k této otázce, prověření úvěruschopnosti je proces, který nelze paušalizovat a vždy je třeba ho přizpůsobit konkrétní situaci. Je přitom primárně na poskytovateli úvěru, aby v řízení tvrdil, na základě jakých informací úvěruschopnost spotřebitele ověřil, přičemž soud vychází z toho, že má-li být povinnost prověřovat úvěruschopnost s odbornou pé