24 C 281/2025-39 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 30. 7. 2025 domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi žalovanou a původním věřitelem, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, kterou však žalobkyně není schopna doložit. Dne 4. 1. 2024 poskytl původní věřitel žalované ve prospěch jejího účtu č. , č. účtu, částku 20 000 Kč, kterou žalovaná původnímu věřiteli ani žalobkyni nevrátila přesto, že k tomu byla vyzvána dopisem ze dne 20. 6. 2025, ve kterém bylo žalované původním věřitelem oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni. Žalobkyně po žalované požaduje rovněž zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 1. 7. 2025, tedy od uplynutí 10 dnů od odeslání výzvy k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná na svůj dluh dosud ničeho neuhradila. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 na společnost , právnická osoba, ., která pohledávku dále postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k řádně nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila.3. Níže provedenými důkazy bylo v řízení prokázáno, že:- potvrzením o provedené platbě a přípisem , právnická osoba, . ze dne 21. 10. 2025 – dne 4. 1. 2024 zaslala společnost , právnická osoba, částku 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu- smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 a 22. 5. 2025 včetně příloh – pohledávka byla společností , právnická osoba, postoupena na společnost , právnická osoba, ., která pohledávku dále postoupila žalobkyni- výzvou k úhradě před podáním žaloby a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 20. 6. 2025 vč. podacího lístku – původní věřitel žalované oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni, která žalovanou vyzvala k úhradě pohledávky do tří dnů od doručení výzvy, výzva byla žalované doručena dne 25. 6. 2025.4. Na základě provedených důkazů učinil soud tento závěr o skutkovém stavu:Společnost , právnická osoba, zaslala dne 4. 1. 2024 částku 20 000 Kč na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Tato pohledávka byla smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 a 12. 12. 2024 postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované řádně oznámeno. Výzvou ze dne 20. 6. 2025 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě pohledávky. Žalovaná svoji povinnost nesplnila ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně.5. Podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen občanský zákoník), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Podle ustanovení § 2993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.10. Soud po provedeném dokazování s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, proto jí v plném rozsahu vyhověl.11. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalované na její bankovní účet částku 20 000 Kč, přičemž žalobkyně nebyla schopna doložit právní důvod této transakce. V řízení byla dále smlouvami o postoupení pohledávek prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Předmětnou pohledávku pak soud posoudil na základě výše citovaných zákonných ustanovení jako nárok žalobkyně z bezdůvodného obohacení žalované. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo vydání bezdůvodného obohacení žalované, měla žalobkyně břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že se žalovaná na úrok jejího právního předchůdce bez právního důvodu obohatila a že žalovanou vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení, tedy že nastala splatnost předmětné pohledávky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že na účet žalobkyně byla z účtu jejího právního předchůdce zaplacena částka 20 000 Kč, kterou žalovaná přes výzvu žalobkyně nevrátila. Bylo tedy na žalované, aby tvrdila a prokázala nepravdivost tvrzení žalobkyně, tedy že splatnost předmětné pohledávky dosud nenastala, nebo že žalovaná řádně plnila své peněžité závazky vůči žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci, a tudíž že nárok žalobkyně je zcela bezdůvodným. Vzhledem k tomu, že žalovaná v řízení ničeho netvrdila, načež ani neprokázala, má žalobkyně zcela nárok na uplatněnou pohledávku včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky od 1. 7. 2025, když prokázala, že žalovanou k úhradě předmětné pohledávky řádně vyzvala a splatnost pohledávky ke dni 28. 6. 2025 nastala. Rovněž výše požadovaného zákonného úroku z prodlení odpovídá výše citovanému nařízení vlády.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle procesní úspěšnosti tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 850 Kč. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, náklady právního zastoupení ve výši 5 700 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“) za 3 úkony právní služby, 3 x RP á 450 Kč, tj. 1 350 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, neboť žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná, a proto má vůči žalované právo na plnou náhradu nákladů řízení.13. Lhůtu k plnění určil soud jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.