11 C 344/2025-48 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 20. 6. 2019 domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách do 27. 3. 2019. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho.2. Usnesením Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , Anonymizováno, ze dne 12. 8. 2019, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, byl zjištěn úpadek žalovaného a soud povolil řešení úpadku oddlužením podle § 397 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb. (dále jen „insolvenčního zákona“). V důsledku toho bylo nalézací řízení vedené u zdejšího soudu ze zákona přerušeno (§ 140a odst. 1 insolvenčního zákona). Žalobkyně následně přihlásila předmětnou pohledávku do insolvenčního řízení.3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.4. Z usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , Anonymizováno, ze dne 5. 8. 2025, č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, bylo zjištěno, že insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného, současně byl žalovaný podle § 414 insolvenčního zákona osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, dále pohledávek, ke kterým se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a dále od pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli.5. Rozhodnutí vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezbavuje povinnosti k úhradě těchto pohledávek dlužníkovým věřitelům ani ručitele, ani jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, v neuhrazeném rozsahu nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat; ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim, jako promlčená pohledávka (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 3509/2010).6. S ohledem na výsledek insolvenčního řízení a osvobození žalovaného od placení pohledávek ve shora citovaném rozsahu soudu tudíž nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu (§ 142 o. s. ř.). Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný a náleží mu proto náhrada nákladů řízení. Žalovaný, který nebyl v řízení zastoupený advokátem, soudu nedoložil výši svých nákladů řízení, a proto mu byla soudem přiznána náhrada nákladů v paušální výši 300 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3. vyhl. č. 254/2015 Sb. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému výše uvedenou náhradu nákladů řízení v obecné třídenní pariční lhůtě od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř.