19 C 61/2026-32 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u soudu dne 13. 1. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 668 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od 29. 1. 2025 do 13. 1. 2026 ve výši 1 573 Kč. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu č. , hodnota, k pojistnému produktu , Anonymizováno, . Počátek pojištění byl stanoven ke dni 28. 9. 2024, měsíční pojistné bylo ve výši 3 292 Kč. Za období od 28. 9. 2024 do 28. 1. 2025 včetně, kdy byla smlouva ukončena, dluží žalovaný žalobkyni na pojistném částku 13 668 Kč. Dne 16. 5. 2025 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci je dána existence cizího prvku, spočívající ve státní příslušnosti žalovaného, který je dle výpisu z registru obyvatel občanem , Anonymizováno, , zabýval se soud otázkou své pravomoci a příslušnosti k projednání a rozhodnutí věcí, jakož i otázkou práva rozhodného. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika i , Anonymizováno, jsou členské země Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen „Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má evidovaný pobyt v působnosti Okresního soudu v Olomouci, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout.4. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil. Soud má tedy za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí a rozhodl proto v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. Žalobkyně vyslovila s tímto postupem souhlas již v žalobě.5. Soud učinil z předložených listinných důkazů skutkový závěr, podle něhož žalobkyně a žalovaný dne 28. 9. 2024 uzavřeli pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo životní pojištění , Anonymizováno, . Bylo sjednáno pojistné ve výši 3 292 Kč měsíční frekvencí placení (pojistná smlouva s přílohami). Pojistná smlouva zanikla dne 28. 1. 2025 z důvodu nezaplacení pojistného (zánik pojištění). Žalovaný neuhradil dlužné pojistné za období od 28. 9. 2024 do 28. 1. 2025 ve výši 13 668 Kč (imkasní bilance pojistné smlouvy). ani poté, co mu byla zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ve smyslu § 142a o. s. ř. (předžalobní upomínka s podacím archem a informace k zásilce). Z ostatní důkazů (upomínky, výzvy) soud neučinil žádná, pro rozhodnutí ve věci, relevantní skutková zjištění.6. Podle § 2758 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o. z.“) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu.7. Podle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění.8. Podle § 2783 odst. 2 o. z., je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně a včas splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.10. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva, přičemž jejím předmětem bylo životní pojištění, a to oproti závazku žalovaného jako pojistníka platit sjednané běžné pojistné ve výši 3 292 Kč měsíčně. Pojištění bylo sjednáno dne 28. 9. 2024 a trvalo do 28. 1. 2025, kdy zaniklo z důvodu nezaplacení pojistného. Žalovaný za období od 28. 9. 2024 do 28. 1. 2025 nedostál své povinnosti vyplývající pro něj z předmětné pojistné smlouvy a neuhradil sjednané pojistné. V řízení bylo tedy pouze na žalovaném, aby úhradu dlužného pojistného za žalobkyní požadované období soudu tvrdil a prokázal. Žalovaný, v řízení zcela pasivní, netvrdil žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovozovat, že dluh uhradil, případně, že uplatněná pohledávka zanikla některým z jiných zákonných důvodu a žádná taková skutečnost ani v průběhu řízení nevyšla najevo. Soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni, z titulu dlužného pojistného částku ve výši 13 668 Kč spolu kapitalizovaným úrokem z prodlení z této částky za požadovanou dobu, tedy od 29. 1. 2025 do 13. 1. 2026 ve výši 1 573 Kč. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto obecnou třídenní pariční v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.12. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 615 Kč, neboť ta byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále odměna za zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) - převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, 3 x režijní paušál za uvedené úkony po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a 21 % DPH z odměny a náhrad v celkové výši 315 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH. Podmínky pro aplikaci § 14b odst. 1 a. t. byly splněny, neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, kdy tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Částku 2 615 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako třídenní.