17 C 33/2020-27 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky [částka]. Uvedla, že žalovaná ve dnech [datum] a [datum] absolvovala jízdy dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž jí vznikla nejen povinnost zaplatit jízdné, ale rovněž v souladu se smluvními přepravními podmínkami povinnost zaplatit přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz ceníkem jízdného, smluvními přepravními podmínkami a listinami označenými jako dohody s cestujícím pod čísly [číslo] a [číslo] podepsanými oprávněným zaměstnancem [anonymizováno] podniku [právnická osoba], a žalovanou, jejíž totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Soud zjistil, že -) dne [datum] v [anonymizováno] na lince tramvaje [číslo] -) dne [datum] v [anonymizováno] na lince tramvaje [číslo] se žalovaná na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, bylo jí uloženo zaplatit jízdné ve výši [částka] a přirážku ve výši [částka] v obou případech, vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, přičemž žalovaná tyto závazky uznala co do důvodu i výše. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Ve smluvních přepravních podmínkách žalobkyně je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná využila jako cestující dopravního prostředku, uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě, a byla tak povinna zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že tak učinila, a proto soud žalobě vyhověl a žalovanou zavázal i ke splnění druhotné povinnosti zaplatit tarifem stanovený příplatek ve výši [částka] za každou z jízd. Současně soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši, a to vždy od prvního dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené pro dodatečné zaplacení jízdného a zaplacení související přirážky. 7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši [částka], sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za dva úkony (předžalobní upomínka, žaloba) po [částka] podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle linky, případně výši žalované částky.