37 C 188/2020-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 8. 4. 2020 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím, neboť dne [datum] měl právní předchůdce žalobce [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] s žalovaným uzavřít smlouvu o zápůjčce elektronickou formou vyplněním formuláře („ loan application“), na základě které měla být žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč převodem na jeho účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 14. 1. 2015 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky, což žalovaný ani částečně neučinil a na jistině zápůjčky dosud dluží 2 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], žalovaný ani žalobce se k jednání nedostavili, žalobce se z jednání omluvil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobce a žalovaného. 4. Soud provedl důkaz formulářem„ loan application info“, potvrzením o předání peněžité částky ze dne [datum], výpisem z účtu č. [bankovní účet], a smlouvou o postoupení pohledávek ze kterých zjistil, že [právnická osoba] měla s žalovaným uzavřít dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které měla tato společnost v hotovosti zapůjčit žalovanému částku 2 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 12. 1. 2015. Podle formuláře„ loan application“ byl úvěr veden pod variabilní symbolem („ reference number“) [číslo] žalovaný jako žadatel o úvěr uvedl číslo svého bankovního účtu [bankovní účet]. Částka 2 000 Kč pak byla dne [datum] připsána na tento účet, tedy účet č. [bankovní účet], nicméně ale od [právnická osoba], majitelkou tohoto účtu byl nikoliv žalovaný, ale pan [jméno] [příjmení] Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] se sídlem na [stát] a žalobcem pak měla být pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. 5. Žalobce v řízení neprokázal, že by právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 6. 2 000 Kč, když dle žaloby měl být úvěr poskytnut převodem na účet, k důkazu je nicméně předloženo potvrzení o hotovostní předání částky, na druhou stranu částka 2 000 Kč, která měla být poskytnuta jako úvěr, byla převedena na účet osoby odlišné od žalovaného a od osoby odlišné od právního předchůdce žalobce ([právnická osoba]), a to pod variabilním symbolem úvěru uvedeným v loan application info (reference number); pro tyto skutečnosti nejsou okolnosti o poskytnutí úvěru zřejmé. Neúčastí u jednání se žalobce zbavil možnosti býti poučen dle ust. § 118a odst. 1 a 3 k doplnění skutkových tvrzení a důkazů k prokázání toho, že právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o úvěru na částku 2 000 Kč skutečně uzavřel a úvěr v této výši žalovanému poskytl, neboť mimo jiné z výpisu z účtu, na který měl být úvěr poskytnut, plyne, že tuto částku obdržela jiná osoba a to od osoby odlišné od právního předchůdce žalobce. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaného ustanovení zákona a za situace, že nebylo prokázání poskytnutí úvěru právním předchůdce žalobce žalovanému, žalobu v celém rozsahu bez dalšího zamítl, neboť žalobci tak nevznikl nárok na vrácení případně poskytnuté zápůjčky, jakož i jejího příslušenství. 9. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. s přihlédnutím k tomu, že žalovanému, který měl ve věci úspěch v celé části řízení a měl právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady řízení doposud nevznikly.