107 C 37/2020-34 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] když žalovaný tuto smlouvu podepsal [datum] a na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši„ efektivní úrokové sazby“ 83,83 % ročně splácet ve 60 měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] dle splátkového kalendáře, který je přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů o příjmech, z bankovního účtu a prohlášení dlužníka. Z dokladů o příjmech vyplynulo, že žalovaný měl celkový měsíční příjem ve výši cca [částka] představující mzdu vyplácenou zaměstnavatele [anonymizována dvě slova] [obec], žalovaný předložil výplatnice za [anonymizováno] [rok], potvrzení o příjmu ze dne [datum], náklady na živobytí činily [částka]. Žalobkyně dovodila, že z výše uvedeného bylo zjištěno, že u žadatele o úvěr jsou volné zdroje ke splácení, a to ve výši [částka], že úvěrovou historii žadatele ověřila v databázích [příjmení] a NRKI, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, neměl u poskytovatele předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, nebyla u něj v době žádosti prováděna exekuční srážka ze mzdy. žalovaný požádal o odklad splátek od [datum] do [anonymizována dvě slova] znovu od [datum] do [datum]. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru zaplatil žalobkyni 18 x [částka], celkem [částka]. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku prodlení žalovaného vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut u splátky 23 a 24, a to 2 x [částka], u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů. V důsledku prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se dostal do prodlení u splátky [číslo] splatné dne [datum]. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. smlouvy se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru. Po zesplatnění žalovaný zaplatil další splátky, a to 9 x [částka]. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně je oprávněna požadovat, aby jí žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Také bylo sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, v daném případě ode dne [datum] až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně požadovala smluvní pokutu pouze v sazbě 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Žalobkyně požadovala sjednané úroky za poskytnutí úvěru za dobu po zesplatnění úvěru, když tyto úroky i nadále přirůstají pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru. Žalobkyně uvedla, že na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný ke dni podání žaloby dluží následující částky a) částku odpovídající dlužné aktuální nové jistině úvěru v celkové výši [částka] (k datu zesplatnění činila nová jistina [částka] a odpovídala původní jistině [anonymizována dvě slova] K a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši [částka]) s příslušenstvím, b) smluvní pokuty dle bodu 6.1 smlouvy [částka], c) náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy [částka], d) smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši [částka] za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem [datum] do zaplacení, žalobkyně touto žalobou požaduje smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tj. ke dni [datum], tedy smluvní pokutu ve výši [částka], e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od [datum] do zaplacení, tj. úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka], úrok z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši [částka] a úrok za poskytnutí úvěru z částky [částka] od [datum] do zaplaceni. Žalobkyně touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 62,46 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaný nereagoval na zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalovanému byla doručena žaloba dne [datum], tento se k žalobě vyjádřil tak, že má za to, že žalobkyni zaplatil už dost, splácel až do [anonymizováno] [rok], kdy naposledy zaplatil žalobkyni na obě úvěrové smlouvy celkem měsíční splátku [částka], protože s žalobkyní uzavřel ještě jednu úvěrovou smlouvu také v r. [rok]. Žalobkyni zaplatil min. dalších [částka]. Uvedl, že úvěr již přeplatil. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, a to smlouvou o úvěru [číslo] oznámením věřitele o schválení úvěru, dodejkou k oznámení věřitele o schválení úvěru, dokladem o vyplacení úvěru, formulářem hodnocení klienta, ověřením v registru [příjmení], ověřením v registru NRKI, kartou klienta, doklady vztahujícími se k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žádostí žalovaného o odklad splátek, oznámením žalobce o provedeném odkladu ze dne [datum], žádostí žalovaného o odklad splátek, oznámením žalobkyně o provedeném odkladu ze dne [datum], výzvou k zaplacení ze dne [datum], [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum] včetně podacího archu, vyjádřením znalce, ze kterých vzal soud za prokázány skutečnosti podrobně tvrzené žalobkyní v žalobě, viz první odstavec odůvodnění rozsudku shora, na která soud pro stručnost odkazuje. 4. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: Žalovaný podepsal smlouvu o spotřebitelském úvěru v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (o. z.), žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. Žalovanému jako spotřebiteli tudíž svědčila ochrana ve smyslu § 1810 a násl. o. z., 5. Po provedeném dokazování bylo prokázáno, že žalovaný ve smlouvě souhlasil s ověřením sdělených údajů, žalobkyně tyto údaje vyhodnotila a vycházele ze svého interního tzv. scoringu klienta, a úvěruschopnost žalovaného vyhodnotila k jeho sociálnímu postavení s jeho jediným příjmem, kdy mu umožnila téhož uzavřít další smlouvu o úvěru. Soud ale dovodil, že smlouva o spotřebitelském úvěru od počátku neplatná, neboť odporuje zákonu (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. též § 588 o. z.). Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná i pro rozpor s dobrými mravy, je-li požadován po žalovaném úrok v efektivní úrokové sazbě 83,83 % ročně přepočtený do nominální sazby 62,46 % ročně. Výše požadovaného úroku je nevyvážená v neprospěch žalovaného jako spotřebitele a je nerozhodné, že takovouto smlouvu o úvěru podepsal. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR mají obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy, srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18. Lze uzavřít, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ust. § 580 odst. 1 o. z., je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ust. § 588 o. z. absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Rozporné s dobrými mravy je i samotné ujednání o výši úroků, které způsobuje jeho absolutní neplatnost dle ustanovení § 580 odst. 1 a § 588 o. z., neboť ujednaná výše efektivního úroku 83,83 % ročně přepočtená na nominální výši 62,46 % ročně se natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudi