11 C 61/2021-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 7. 5. 2021 domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný při kontrole jízdních dokladů v městské hromadné dopravě neprokázal platným jízdním dokladem, a to dne 5. 3. 2019 ve 14:36 hodin (linka [číslo] jízdné 20 Kč). Žalovaný tak porušil § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a je povinen uhradit podle čl. IX. Smluvních přepravních podmínek jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1000 Kč a od 1. 6. 2013 ve výši 1 500 Kč, přičemž jízdné a přirážka jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a za použití § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných z listin předložených účastníky. 4. Z dohody s cestujícím [číslo] soud zjistil, že dne 5. 3. 2019 ve 14:36 hodin se žalovaný na lince [číslo] neprokázal platným jízdním dokladem, a proto mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč se splatností nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištěné jízdy. 5. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 4. 2021 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky jízdného a přirážky k jízdnému spolu s úrokem z prodlení ke dni 9. 4. 2021 v celkové výši 1 825 Kč. 6. Z poštovního podacího archu žalobkyně jako odesílatele soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 9. 4. 2021 na adresu trvalého pobytu uvedenou v dohodě s cestujícím. 7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný dne 5. 3. 2019 cestoval městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, a proto mu byla žalobkyní uložena povinnost zaplatit jízdné a přirážku ve výši 1 520 Kč. Splatnost jízdného a pohledávky byla stanovena ve lhůtě 15 dnů od uskutečnění jízdy. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení žalované částky spolu s úrokem z prodlení. 8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě, která byla upravena v § 760 a následující starého občanského zákoníku, zákona č. 40/1964 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013, resp. § 2550 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku Smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dále podle § 771 starého občanského zákoníku, resp. § 2578 nového občanského zákoníku platí, že podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. 9. Podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mimo jiné povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, přičemž platí, že neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle odst. 3 citovaného ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 10. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako cestující využil služeb žalobkyně, čímž uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě, byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné a přirážku, která byla žalobkyní stanovena v souladu s § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku v celkové výši 1 520 Kč spolu s úrokem z prodlení podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění platném k prvnímu dni prodlení žalovaného, a to od prvního dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty od uskutečnění předmětné jízdy. 11. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 1 200 Kč, sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony (předžalobní upomínka, žaloba) po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu. 12. Vzhledem k tomu, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz, neboť soudu je z jeho úřední činnosti známo, že se žalovanému nedaří doručovat zásilky, aby si je osobně převzal, byl žalobkyni doměřen soudní poplatek za žalobu podle položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků. Soudní poplatek činí podle položky 1 bodu 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 400 Kč, proto byla zavázána k doplacení částky 600 Kč.