16 C 102/2021-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 234 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] s účinností k témuž dni pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se zavázal platit žalobkyni měsíční pojistné ve výši 728 Kč s měsíční splatností počínaje dnem 18. 5. 2020. Žalobkyně se domáhá dlužného pojistného za období od 18. 5. 2020 do 23. 7. 2020, kdy pojištění zaniklo pro neplacení pojistného, a to ve výši 1 234 Kč a současně zákonného úroku z prodlení z dlužného pojistného od 24. 7. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Soud ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z návrhu na uzavření pojistné smlouvy/pojistné smlouvy [číslo] vzal za prokázáno, že účastníci uzavřeli dne [datum] s účinností od [datum] pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a dále pojištění právního poradenství, asistence a základní úrazové pojištění, vztahující se k vozidlu [anonymizováno], [registrační značka]. Měsíční pojistné bylo stanoveno na částku 389 Kč (tedy pojistné za pojistné období) s měsíční splatností. Dopisem ze dne 21. července 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku dlužného pojistného v částce 439 Kč (389 Kč dlužné pojistné + 50 Kč náklady na upomínací výlohy), a to do 35 dnů od doručení upomínky s tím, že v opačném případě uplynutím této doby pojištění zanikne. Dopisem ze dne 30. července 2020 žalobkyně žalovanému oznámila zánik pojistné smlouvy [číslo] ke dni 23. 7. 2020 z důvodu oznámení změny vlastníka vozidla. Dopisem ze dne 22. ledna 2021 zástupce žalobkyně žalovaného vyzval k úhradě dlužné pohledávky před podáním žaloby. 5. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2758 odst. 2 věta druhá a § 2759 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku může pojistník přijmout nabídku pojistitele i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce; v tomto případě se považuje písemná forma smlouvy za zachovanou. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a úrazové pojištění dopravovaných osob a další pojištění (právní poradenství, asistence). Vzhledem k tomu, že žalovaný ani netvrdil, natož aby prokázal, že sjednané pojistné za dobu trvání pojištění od 18. 5. 2020 do 23. 7. 2020 (2 měsíce a 5 dnů) zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení dlužného pojistného ve výši 840,74 Kč (2 × 389 Kč + 389 Kč: 31 dní x 5 dní = 840,74 Kč) a nad tuto částku žalobu zamítl (393,26 Kč), neboť žalobkyní nárokovaná výše pojistného nemá svůj podklad v uzavřené pojistné smlouvě. Soud přitom není ani povinen, ani oprávněn zkoumat příčiny tohoto nesouladu, např. zdali se jedná pouze o početní chybu apod. Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle nařízení vlády. Žalovaný se dostával do prodlení postupně dnem následujícím po splatnosti jednotlivých splátek pojistného, tedy již dříve (splatnost pojistného byla ve smlouvě stanovena jako měsíční), než od kdy žalobkyně úrok z prodlení požaduje, nicméně splatnost jednotlivých splátek pojistného je třeba však i nadále brát v úvahu a nelze ji přehlížet. Proto domáhala-li se žalobkyně úroku z prodlení ve výši sazby 10 % ročně jdoucího i z pojistného splatného v měsíci červenci 2020 v poměrné částce 62,74 Kč, pak zákonná sazba úroku z prodlení však již v té době (od 1. 7. 2020) činila 8,25 % ročně. Ohledně tohoto rozdílu v sazbách úroku z prodlení proto také nezbylo, než podanou žalobu částečně zamítnout. Soud proto i žalobnímu požadavku na zaplacení úroku z prodlení jdoucímu z přiznané částky ode dne 24. 7. 2020 vyhověl pouze částečně. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalobkyni, která v řízení zaznamenala úspěch převažující nad úspěchem žalovaného, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení na jistině částky 1 234 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 840,74 Kč, tedy zhruba v 68 % uplatněného nároku, ve zbývající části, tj. ve 32 % uplatněného nároku byl v řízení úspěšný žalovaný. Žalobkyně tak vůči žalovanému má právo na náhradu 36 % svých účelně vynaložených nákladů (poměrný úspěch žalobkyně ponížený o poměrný úspěch žalovaného, tj. 68 % - 32 % = 36 %), přičemž tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu Celkem tak náklady účelně vynaložené na straně žalobkyně činí částku 2 089 Kč; 36 % z této částky pak činí částku 752,04 Kč, kterou bylo žalované uloženo na náhrady nákladů řízení zaplatit žalobkyni. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.