16 C 300/2020-16 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit pojistné ve výši [částka] se čtvrtletní splatností. Žalovaný od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo pro neplacení, dluží žalobkyni pojistné [částka]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a to s počátkem pojištění [datum]. Pojistné období bylo dohodnuto čtvrtletní a žalovaný se zavázal platit za ně pojistné ve výši [částka]. Z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že tímto dopisem žalobkyně žalovanému oznamuje, že tato pojistná smlouva zanikla [datum]. Dopisem žalobkyně žalovanému ze dne [datum] pak žalobkyně žalovaného žádá o úhradu dlužné částky [částka]. 5. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že za období od [datum] do [datum] (nikoliv do [datum], jak žalobkyně požadovala, neboť dopisem ze dne [datum] přece žalobkyně žalovanému oznámila, že pojištění zaniklo dnem [datum]), tedy za 108 dní pojistné zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení poměrné části pojistného ve výši [částka] ([částka]: 91,25 dní x 108 dní = [částka]). Dožadovala-li se žalobkyně zaplacení částky vyšší, pak v tomto rozdílu je žaloba nedůvodná a proto jí soud zamítl (žalobkyně tvrdila, že za období od [datum] do [datum] činí dlužné pojistné částku [částka] což jak vidno, alespoň dle platné matematiky pravdou není). Z jejích žalobních tvrzení se pak nepodává, že by uplatňovala v žalobě jakýkoliv jiný nárok, než na zaplacení dlužného pojistného právě za toto období, přičemž není povinností soudu a vlastně ani mu nepřísluší zkoumat, zdali žalobkyně případně nechtěla uplatnit podanou žalobou ještě nároky jiné; tím by zároveň soud zcela nepřípustně překročil žalobní návrh a rozhodl ultra petitum (soud totiž není oprávněn přisoudit něco více, nebo něco jiného - např. pojistné za jiné období, než žalobce podanou žalobou požaduje). Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala příslušenství pouze za dobu od [datum] do [datum], a to ve výši [částka], za toto období jí ovšem ze skutečně dlužné částky [částka] přísluší pouze částka [částka] a nad tuto částku pak bylo nutno žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení také zamítnut. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalobkyni, která v řízení zaznamenala úspěch převažující nad úspěchem žalovaného, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení na jistině částky [částka], úspěšná však byla pouze co do částky [částka], tedy v 56 % uplatněného nároku, ve zbývající části, tj. ve 44 % uplatněného nároku byl v řízení úspěšný žalovaný. Žalobkyně tak vůči žalovanému má právo na náhradu 12 % svých účelně vynaložených nákladů (poměrný úspěch žalobkyně ponížený o poměrný úspěch žalovaného, tj. 56 % - 44 % = 12 %), přičemž tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a z nákladů na právní zastoupení ve výši [částka], tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu Celkem tak náklady účelně vynaložené na straně žalobkyně činí částku [částka]; 12 % z této částky pak činí částku [částka], kterou bylo žalovanému uloženo na náhrady nákladů řízení zaplatit žalobkyni. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.