16 C 330/2020-17 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 413 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizováno], [registrační značka], s počátkem pojištění 6. 11. 2018, kdy žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 2 779 Kč a žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného pojistného za období od 6. 11. 2019 do 14. 1. 2019, kdy pojištění zaniklo, v částce 623 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení z dlužného pojistného za období od 7. 12. 2019 do 10. 9. 2020 v částce 101 Kč. Dále se žalobkyně domáhá poplatku za odeslání upomínek ve výši 790 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z pojistné smlouvy č [číslo] ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], [anonymizována dvě slova], a to na dobu neurčitou s počátkem pojištění dne 6. 11. 2018. Pojistné období bylo dohodnuto roční a žalovaný se zavázal platit za ně pojistné ve výši 2 779 Kč. 5. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná zčásti. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že pojistné za dobu od 6. 11. 2019 do 14. 1. 2019 (69 dnů) zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení poměrné části pojistného ve výši 525 Kč odpovídající období, za které nebylo pojistné zaplaceno (2 779 Kč: 365 dní × 69 dní) a nad tuto částku bylo nutno nárok na zaplacení dlužného pojistného (98 Kč) zamítnout. Vedle toho byl žalovaný zavázán k zaplacení poplatků za dvě upomínky dle sazebníku, které mu byly zaslány. Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti dlužného pojistného a trvá dosud. Žalobkyně však požadovala příslušenství pouze za dobu od 15. 1. 2020 do 30. 9. 2020, a to ve výši 101 Kč, za toto období jí ovšem ze skutečně dlužné částky 1 315 Kč přísluší pouze částka 93,42 Kč a nad tuto částku pak bylo nutno žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení také zamítnout. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalobkyni, která v řízení zaznamenala úspěch převažující nad úspěchem žalovaného, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení na jistině částky 1 413 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 1 315 Kč, tedy v 93 % uplatněného nároku, ve zbývající části, tj. ve 7 % uplatněného nároku byl v řízení úspěšný žalovaný. Žalobkyně tak vůči žalovanému má právo na náhradu 86 % svých účelně vynaložených nákladů (poměrný úspěch žalobkyně ponížený o poměrný úspěch žalovaného, tj. 93 % - 7 % = 86 %), přičemž tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu Celkem tak náklady účelně vynaložené na straně žalobkyně činí částku 1 489 Kč; 86 % z této částky pak činí částku 1 280,54 Kč, kterou bylo žalovanému uloženo na náhradě nákladů řízení zaplatit žalobkyni. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.