17 C 210/2021-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 59 804 Kč spolu se sjednaným úrokem od 26. 9. 2017 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 3. 10. 2017 do zaplacení z částky 20 994,92 Kč a se sjednaným úrokem od 2. 1. 2018 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 9. 1. 2018 do zaplacení z částky 20 000 Kč. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 3 500 Kč, odměnou za administrativní činnost 5 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč. Dále si žalovaný při uzavření smlouvy zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázal zaplatit poplatek 638 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 761 Kč, počínaje 22. 8. 2016 a konče 25. 9. 2017. Žalovaný uhradil pouze 16 476 Kč a dluží 4 005,08 Kč na jistině, 3 500 Kč na úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy, 5 000 Kč na poplatku za administrativní činnost, 3 732,76 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 238,16 Kč na poplatku za životní pojištění. Dále žalobkyně tvrdila, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 800 Kč, odměnou za administrativní činnost 4 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč. Dále si žalovaný při uzavření smlouvy zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za kterou se zavázal zaplatit poplatek 522 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, počínaje 28. 11. 2016 a konče 1. 1. 2018. Žalovaný uhradil pouze 3 180 Kč a dluží 20 000 Kč na jistině, 489,65 Kč na úroku za sjednanou dobu trvání smlouvy, 4 000 Kč na poplatku za administrativní činnost, 7 183,62 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 468,73 Kč na poplatku za životní pojištění. V důsledku fúze sloučením přešla [datum] žalovaná pohledávka z první smlouvy na společnost [právnická osoba]; žalobkyně se stala nositelkou obou pohledávek na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, internetovým výpisem z obchodního rejstříku, oznámením o postoupení pohledávek z [datum] včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: V prvním případě společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 25 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 18 500 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 5 000 Kč, úroků 3 500 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 10 000 Kč, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. [příjmení] způsobem si žalovaný zvolil možnost životního pojištění [anonymizována dvě slova], za což se zavázal zaplatit 638 Kč. Celkovou dlužnou částku 44 138 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 761 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že je rozvedený, nemá žádné nezaopatřené děti, bydlí s rodiči a vede samostatnou domácnost, má jiný úvěr u [právnická osoba] [anonymizováno] v celkové výši 20 000 Kč a s měsíční splátkou 2 600 Kč, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], [anonymizováno], jako zámečník, a to na dobu určitou do [datum], jeho měsíční čistá mzda činí [částka], měsíčně hradí za nájem/inkaso [částka], na domácnost [částka], na splátky úvěrů [částka] a ostatní náklady (alimenty a ostatní) jsou [částka]. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce„ použitelný příjem“ uvedeno [částka]. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek, výpisu z účtu, pracovní smlouvy/ŽL a korespondence (karta zákazníka). Ve druhém případě společnost [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 20 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 14 800 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 4 000 Kč, úroků 2 800 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. [příjmení] způsobem si žalovaný zvolil možnost životního pojištění [anonymizována dvě slova], za což se zavázal zaplatit 522 Kč. Celkovou dlužnou částku 35 322 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 609 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že je rozvedený, má dvě nezaopatřené děti, bydlí jako spolubydlící s partnerkou, má jiný úvěr u poskytovatelky v celkové výši 25 000 Kč a s měsíční splátkou 3 425 Kč a dále úvěr u jiné společnosti v celkové výši 20 000 Kč a s měsíční splátkou 2 600 Kč, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u [právnická osoba], [anonymizováno], jako zámečník, a to na dobu neurčitou, jeho měsíční čistá mzda činí [částka], měsíčně hradí za nájem/inkaso [částka], na domácnost [částka], na splátky úvěrů [částka] a ostatní náklady (alimenty a ostatní) jsou [částka]. Matematickým výpočtem tak bylo v kolonce„ použitelný příjem“ uvedeno [částka]. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek a pracovní smlouvy/ŽL (karta zákazníka). Původní věřitelka z první smlouvy zanikla ke dni [datum] v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo]; přitom přešlo na nástupnickou společnost jmění zanikající společnosti (internetový výpis z obchodního rejstříku). Tato nabyvatelka pak oznámila žalovanému (pod novým názvem [právnická osoba]), že žalované pohledávky postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem). 4. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1). 5. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 7. Výpisem z obchodního rejstříku a oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky,