17 C 213/2021-46 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 78 584,13 Kč s úrokem a zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že po prověření úvěruschopnosti žalovaného s ním uzavřela prostřednictvím svého webového rozhraní smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovaný oprávněn čerpat od žalobkyně prostřednictvím kreditní karty úvěr se sjednaným rámcem 80 000 Kč. Oproti tomu se zavázal jej vrátit a zaplatit za něj úroky, vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,38 % ze sjednaného úvěrového rámce se splatností k 20. dni kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Žalovaný celkem načerpal 80 000 Kč a celkem uhradil 31 244 Kč. Vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení se splácením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, využila žalobkyně svého oprávnění, úvěr ke dni 25. 2. 2021 zesplatnila a vyzvala jej k zaplacení celého dluhu najednou, což žalovaný neučinil. Žalovaná částka se skládá z neuhrazené jistiny úvěru 77 854,13 Kč, smluvní pokuty 500 Kč (za prodlení s úhradou splátky) a účelně vynaložených nákladů 230 Kč (100 Kč za obyčejnou výzvu k úhradě a 130 Kč za doporučenou výzvu k úhradě). 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz kopií občanského průkazu žalovaného, listinami označenými jako„ dohledání informací o činnosti klienta“ a„ flexibilní půjčka – revolvingový úvěr“ [číslo] z [datum], úvěrovými podmínkami žalobkyně [anonymizováno], opisem výpisu proplacení smlouvy, výzvou ke splacení úvěru z [datum] včetně poštovního podacího archu, výpisem z úvěrového účtu, úvěrovou zprávou NRKI a zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobkyně se prostřednictvím internetu zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 80 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 23,88 % ročně v měsíčních splátkách s minimální výší 2,38 % z úvěrového rámce, tj. 1 904 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci. Současně podpisem smlouvy žalovaný požádal o první čerpání úvěru ve výši 80 000 Kč na účet [bankovní účet] (úvěrová smlouva). Smlouva byla uzavřena [datum] v [anonymizováno] zasláním SMS s kódem poskytnutým žalovanému [číslo] z IP adresy [číslo], a to poté, co téhož dne ve [anonymizováno] byla schválena žalobkyní. Uzavření smlouvy předcházela registrace žalovaného na internetových stránkách žalobkyně [datum] učiněná zasláním dvou SMS s kódy poskytnutými žalovanému, a to [číslo] a [číslo] z IP adresy [adresa] (dohledání informací o činnosti klienta). Žalovaný sdělil v souvislosti s uzavřením smlouvy žalobkyni mimo jiné [rodné číslo], doručovací adresu a adresu trvalého pobytu, číslo [číslo obč. průkazu] a kopii občanského průkazu s uvedenými údaji jí rovněž zaslal (smlouva, občanský průkaz). Žalobkyně odeslala žalovanému [datum] na účet uvedený ve smlouvě požadovanou částku (opis výpisu proplacení smlouvy). Žalovaný celkem vyčerpal 80 000 Kč a zaplatil žalobkyni 31 244 Kč, přitom již od třetí splátky mu byly žalobkyní účtovány náklady na vymáhání a smluvní pokuty z důvodu opožděných úhrad a od 19. splátky splatné 20. 11. 2020 žalovaný žalobkyni dlužil (výpis z úvěrového účtu). Dopisem z [datum] žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru do 14 dnů od sepsání výzvy; dopis mu odeslala na korespondenční adresu uvedenou ve smlouvě [ulice a číslo], [obec a číslo] (dopis + poštovní podací arch). 5. Pokud jde o posuzování úvěruschopnosti žalovaného učiněné ze strany žalobkyně před uzavřením smlouvy, ve smlouvě o úvěru žalovaný uvedl, že je svobodný, bez vyživovací povinnosti k dětem, bydlí v podnájmu, jeho příjem pochází od [anonymizováno] [rok] z podnikání a činí [částka] čistého měsíčně, příjem ostatních členů domácnosti činí [částka] měsíčně. Soud považuje soud za prokázané, že žalobkyně si opatřila úvěrovou zprávu z rejstříku NRKI, ze které je zřejmé, že žalovaný v té době měl devět dalších splátkových závazků v celkové nesplacené výši 819 667 Kč a s celkovou měsíční splátkou 49 283 Kč, z toho 15 224 Kč činily pravidelné měsíční splátky jiné než jednorázové; konkrétně se jednalo o následující závazky: -) z osobního úvěru vzniklého 21. 11. 2018, který činil 42 000 Kč, měl být splácen v měsíčních splátkách po 2 270 Kč až do 5. 12. 2023, přičemž zbývalo zaplatit celkem 127 080 Kč, -) z osobního úvěru vzniklého 16. 5. 2018, který činil 40 000 Kč, měl být splácen v měsíčních splátkách po 1 488 Kč až do 23. 11. 2020, přičemž zbývalo zaplatit celkem 28 249 Kč, -) z osobního úvěru vzniklého 5. 2. 2019, který činil 25 000 Kč, měl být splácen v měsíčních splátkách po 2 052 Kč až do 5. 2. 2021, přičemž zbývalo zaplatit celkem 45 142 Kč, -) z osobního úvěru vzniklého 6. 4. 2019, který činil 4 000 Kč, měl být splacen do 6. 5. 2019 v částce 4 280 Kč, přičemž tuto částku zbývalo zaplatit, -) z osobního úvěru vzniklého 19. 4. 2018, který činil 180 900 Kč, měl být splácen v měsíčních splátkách po 3 485 Kč až do 19. 4. 2028, přičemž zbývalo zaplatit celkem 380 318 Kč, -) z investičního úvěru vzniklého 10. 4. 2019, který činil 20 000 Kč, měl být splácen v měsíčních splátkách po 3 165 Kč až do 22. 4. 2020, přičemž zbývalo zaplatit celkem 37 980 Kč, -) z osobního úvěru vzniklého 13. 6. 2018, který činil 5 000 Kč, měl být splácen v měsíčních splátkách po 404 Kč až do 13. 8. 2019, přičemž zbývalo zaplatit celkem 1 639 Kč, -) z osobního úvěru vzniklého 12. 2. 2018, který činil 80 000 Kč, měl být splácen v měsíčních splátkách po 2 360 Kč až do 15. 2. 2025, přičemž zbývalo zaplatit celkem 165 200 Kč, -) z osobního úvěru vzniklého 11. 4. 2019, který činil 25 000 Kč, měl být splacen do 12. 5. 2019 v částce 29 779 Kč, přičemž tuto částku zbývalo zaplatit. 6. Vedle uvedených závazků měl v té době žalovaný podány dvě žádosti o poskytnutí osobního úvěru na částky 5 000 Kč a 10 000 Kč, šest jeho dalších žádostí o poskytnutí osobního úvěru na částky od 20 000 Kč do 200 000 Kč za dobu od [anonymizováno] [rok] do [anonymizováno] [rok] bylo poskytovateli odmítnuto. 7. Podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli (§ 2 odst. 1). Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1). Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 10. Předmětem podnikatelské činnosti žalobkyně je poskytování spotřebitelského úvěru, a vystupuje tedy z pozice poskytovatele ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 257/2016 Sb. Oproti tomu žalovaný je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Ustanovení § 87 odst. 1 ve spojení s § 86 o následku v podobě neplatnosti právního jednání navazuje na předchozí právní úpravu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., kter