17 C 36/2020-22 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka]. Uvedla, že žalovaný se ve dnech [datum], [datum] a [datum] na linkách hromadné dopravy žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit kromě jízdného rovněž přirážku ve výši [částka] v každém případě v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně. Kromě těchto částek žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, tarifem žalobkyně, listinami označenými jako zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podepsanými zaměstnancem žalobkyně a žalovaným. Takto soud zjistil, že -) [datum] v [anonymizováno] na lince metra [anonymizováno], -) [datum] v [anonymizováno] na lince tramvaje [anonymizováno], -) [datum] v [anonymizováno] na lince tramvaje [anonymizováno], žalovaný, jehož totožnost byla ve všech případech zjištěna z občanského průkazu, se na výzvu neprokázal jízdním dokladem a bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši [částka] u prvních dvou jízd a ve všech případech přirážku ve výši [částka]. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku [částka]. Podle čl. 8 odst. 4 přepravních podmínek žalobkyně činí výše přirážky za jízdu bez platného jízdního dokladu [částka]. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný využil jako cestující dopravního prostředku, uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě, a byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem žalobkyně stanovené jízdné. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, a proto soud žalobě vyhověl. Současně vznikla žalovanému druhotná povinnost zaplatit žalobkyni tarifem stanovený příplatek ve výši [částka] a úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši [částka], sestávající ze soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů na právní zastoupení ve výši [částka], tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle linky, případně výši žalované částky.