17 C 55/2020-22 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení. Uvedla, že [datum] právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému po předchozím posouzení úvěruschopnosti v hotovosti částku [částka]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem, poplatkem za vyhodnocení úvěru, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem, celkem částku [částka], a to ve formě 13 pravidelných měsíčních splátek, počínaje měsícem následujícím po podpisu smlouvy. Žalovaný svůj závazek řádně nesplnil a ocitl se v prodlení. Pohledávka byla nejprve v rámci převodu části závodu původní věřitelky převedena [datum] na [právnická osoba], a následně postoupena na žalobkyni smlouvou z [datum] a postoupení bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz žádostí o poskytnutí spotřebitelského úvěru datovanou [datum] včetně příloh k žádosti (nájemní smlouva, pracovní smlouva, mzdový výměr, čestné prohlášení), finanční analýzou, credit scoringem a smlouvou o úvěru [číslo] včetně předpisu splátek datovanou téhož dne. Takto zjistil, že [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku [částka] jakožto úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený o náklady úvěru [částka], představující součet kapitalizovaných úroků za období, na které byl úvěr poskytnut, odpovídající úrokové sazbě 25,85 % ročně z jistiny, dále poplatku za uzavření smlouvy [částka], poplatku za správu úvěru [částka] a poplatku za hotovostní výběr splátek [částka], celkem tedy [částka], a to v hotovosti ve 13 měsíčních splátkách po [částka], splatných [anonymizováno] den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Při žádání o úvěr žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je svobodný, v domácnosti nežijí žádné vyživované osoby, je zaměstnaný jako dělník u [anonymizováno], s. r o., na dobu určitou do [datum], že jeho měsíční příjem činí mzda [částka], žije s bratrem, jehož příjem je [částka], společně se podílejí na nákladech bydlení, které činí na nájemném a zálohách na služby [částka] měsíčně, a to žalovaný částkou [částka] měsíčně. Ze smlouvy o převodu části závodu z [datum] včetně přílohy a ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy bylo zjištěno, že žalovaná pohledávka byla nejprve převedena na [právnická osoba], a následně touto společností na žalobkyni. 5. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 6. Žaloba je zcela důvodná. Převzetím závazku původní věřitelky poskytnout žalovanému k jeho žádosti peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaného v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. S ohledem na výši úvěru, sjednaných poplatků a jednotlivých měsíčních splátek lze přitom údaje zjištěné právní předchůdkyní žalobkyně ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, protože z pracovní smlouvy a mzdového výměru bylo možné dovodit, že žalovaný disponoval při zohlednění jeho pravidelných výdajů souvisejících s podílem na nájmu dostatečným čistým příjmem ke splácení dle nastavených parametrů smlouvy. Zatímco právní předchůdkyně žalobkyně poskytnutím úvěru svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by úvěr zcela splatil. Protože žalobkyně současně prokázala, že je nositelkou žalované pohledávky, soud žalobě vyhověl včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení z nevrácené jistiny úvěru ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky úvěru. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši [částka], sestávající ze soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši úvěru, případně splátek a ve výši žalované částky.