17 C 65/2020-20 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný se jakožto odběratel elektřiny připojený k distribuční soustavě nepřihlásil do evidence poplatníků televizního poplatku, a proto jej k tomuto vyzvala. Na výzvu žalovaný nijak nereagoval, tudíž se ze zákona považuje za poplatníka marným uplynutím lhůty 30 dnů od doručení výzvy. Tímto mu vznikla povinnost platit v souladu se zákonem televizní poplatek ve stanovené výši, o čemž byl informován. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti, protože nezaplatil televizní poplatky za měsíce [anonymizováno] [rok] až [anonymizováno] [rok], vždy v měsíční výši [částka], a dluží tak žalobkyni celkem částku [částka]. Kromě práva na zaplacení dlužné částky se žalobkyně domáhala také přiznání úroku z prodlení v zákonné výši v návaznosti na splatnost jednotlivých televizních poplatků. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však svou povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z výzvy žalobkyně k přihlášení poplatníka [anonymizováno] z [datum] včetně poštovní dodejky vzal soud za prokázané, že žalobkyně informovala žalovaného, že je na adrese [adresa žalovaného], evidován jako odběratel elektrické energie, avšak není evidován jako plátce televizních poplatků. Z tohoto důvodu jej žalobkyně vyzvala, aby do 30 dnů od doručení výzvy buď podal přihlášku k úhradě televizních poplatků, anebo vyplnil některé z připojených čestných prohlášení, které povinnost platit poplatky vylučují. Současně jej poučila, že nebude-li v uvedené lhůtě na výzvu nijak reagovat, žalobkyně jej bude bez dalšího považovat za poplatníka a zařadí jej do evidence osob povinných hradit televizní poplatky. Výzva byla žalovanému vhozena do domovní schránky [datum]. Dopisem z [datum] poté žalobkyně informovala žalovaného, že z důvodu absence jakékoliv jeho reakce jej zařadila do evidence plátců televizního poplatku, jehož měsíční výše činí [částka] a který je splatný 15. dnem každého kalendářního měsíce, přičemž první poplatek je povinen zaplatit za měsíc [anonymizováno] [rok]. Z výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků včetně poštovní dodejky soud dále zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu na televizních poplatcích za výše uvedené období včetně příslušenství, a to nejpozději do 10 dnů od doručení této výzvy s tím, že v případě marného uplynutí lhůty využije žalobkyně svého práva domáhat se zaplacení dlužné částky cestou soudního řízení. 5. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle odstavce 4, jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud České televizi po její písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. Podle § 6 tohoto zákona činí měsíční výše televizního poplatku [částka]. Podle § 7 odst. 2 věta prvá téhož zákona, je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 tohoto zákona, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že reagoval na výzvu žalobkyně týkající se odběratele elektřiny nebo že jsou zde zákonné důvody, pro které není povinen platit televizní poplatky, považuje se ze zákona za poplatníka, čímž mu vznikla povinnost platit měsíčně televizní poplatky ve výši [částka] O tomto jej žalobkyně ve výzvě poučila. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil ani to, že platební povinnost splnil, případně i následně v dodatečné lhůtě poskytnuté mu žalobkyní ve výzvě k zaplacení dlužné částky, soud žalobě vyhověl. Současně vznikla žalovanému druhotná povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne následujícího po splatnosti jednotlivých televizních poplatků, tedy od 16. dne příslušného kalendářního měsíce, v celkové výši k datu [datum] (ke kterému žalobkyně úrok z prodlení požaduje) [částka]. Právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši [částka], sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a náhrady hotových výdajů ve výši [částka] za dva úkony (předžalobní upomínka, žaloba) po [částka] podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu, § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu přihlášení poplatníka do evidence, období, za které nebyly poplatky placeny, a výši žalované částky. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 8. S odkazem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 3344/12, na který navazují i další nálezy sp. zn. II. ÚS 405/14 a II. ÚS 1727/14, soud považuje za účelně vynaložené náklady pouze náklady shora uvedené, nikoliv ostatní náklady na právní zastoupení. [anonymizováno] je v převážné míře financována z televizních poplatků. Jejich základ, výše, vymezení předmětu poplatků, definování poplatníka, určení způsobu placení poplatků a související otázky jsou detailně upraveny zákonem. Z uvedeného plyne, že stát pro fungování žalobkyně vytváří podmínky ve formě zákonných záruk, a její postavení je tak ve srovnání s ostatními subjekty působícími v mediálním prostoru značně odlišné a do určité míry výsadní. Proto lze na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci, a to právě i ve vztahu k nutnosti jejího zastoupení advokátem; žalobkyně by měla disponovat dostatečným personálním aparátem pro jednoduchou agendu vymáhání televizních poplatků, která z povahy věci patří k jedné z jejích činností. Navíc podaná žaloba je tzv. formulářová, jedná se o bagatelní věc a žalovanému nebyla dána faktická možnost změnit obsah právního vztahu.