17 C 67/2020-22 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši [částka], počínaje [datum]. Žalovaný od [datum] do [datum] (pojištění zaniklo pro neplacení [datum]) dluží žalobkyni pojistné ve výši [částka]. Žalobkyně současně požadovala zákonný úrok z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] z [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [příjmení] [jméno] [anonymizováno], [registrační značka], a to s počátkem pojištění [datum]. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši [částka] v pololetních splátkách po [částka]. 5. Ve smyslu přechodného ustanovení § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku soud aplikoval právní předpisy platné a účinné do 31. 12. 2013. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 12 odst. 1 téhož zákona právo pojistitele na pojistné vzniká dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle odst. 2, nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku soukromého pojištění. Podle § 13 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Podle § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Podle § 517 odst. 2 starého občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem, kterým je nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že za období od [datum] do [datum] ([anonymizováno] dnů) pojistné zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení poměrné části ročního pojistného odpovídající uvedenému období ([anonymizována dvě slova]: 365 x [anonymizováno]). Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti pojistného, žalobkyně však požadovala příslušenství až ode dne následujícího po zániku pojištění, přičemž soud nemůže její návrh překročit. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování v celkové výši [částka], sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši [částka] a z nákladů na právní zastoupení ve výši [částka], tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši [částka] podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.