26 C 222/2021-39 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou u zdejšího soudu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení ve výroku tohoto rozhodnutí specifikované pohledávky s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále také„ zapůjčitel“) a žalovaným (dále také„ vydlužitel“) byla dne 9. 8. 2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Podle smluvního ujednání byly nedílnou součástí této Smlouvy i smluvní podmínky smlouvy o půjčce. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to dle uzavřené smlouvy v hotovosti. Žalovaný se zavázal mimo zapůjčenou jistinu zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně též částku 11 100 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2 100 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % p. a., odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 000 Kč, náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč a dále částku 406 Kč představující poplatek životní pojištění. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v pravidelných 58 týdenních splátkách v hotovosti po 457 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 19. 9. 2017. Žalovaný neplatil sjednané splátky řádně a včas a marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právnímu předchůdci žalobkyně vzniklo nejpozději tohoto dne právo na uhrazení celé dlužné částky, která činila na dlužné jistině 13 649,77 Kč a na dlužném poplatku částku 4 350,23 Kč (z toho částka 275,71 Kč představuje dluh na poplatku za životní pojištění). Od marného uplynutí lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení měl právní předchůdce žalobkyně nárok na úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné jistiny a dále právo na úhradu úroků za půjčené peněžní prostředky ve výši 23,72 % p. a. z dlužné nesplacené jistiny ve výši 13 649,77 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do zaplacení. Žalobkyně nabyla celkovou pohledávku za žalovaným představující žalovanou částku smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s právním předchůdcem žalobkyně dne 29. 11. 2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno téhož dne. 2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil a ke své procesní obraně neuvedl ničeho. 3. Z nařízeného jednání se žalobkyně a její zástupce omluvili, žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil. 4. Z předložených listin žalobkyně, tzn. smlouvy o půjčce ze dne 9. 8. 2016 a smluvních podmínek smlouvy o půjčce, dopisu spol. [právnická osoba] žalovanému ze dne 29. 11. 2019 - oznámení o postoupení pohledávky a poštovní doručenky ze dne 13. 12. 2019, předžalobní výzvy žalobkyně ze dne 22. 2. 2021 a poštovní doručenky ze dne 23. 2. 2021, dále ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 29. 11. 2019, přílohy k této smlouvě o postoupení pohledávek – podstatné části výpisu seznamu postoupených pohledávek (str. jako přílohy smlouvy o postoupení pohledávek – seznamu postupovaných pohledávek), jakož i z karty zákazníka – hodnocení bonity při podání žádosti o úvěr ze dne 8. 8. 2016 soud vzal za prokázán skutkový stav, jak byl žalobkyně tvrzen a popsán v podané žalobě a pro stručnost na ně soud v celém rozsahu odkazuje. 5. Na základě dokazování shora uvedených listinných důkazů prokázaných skutečnosti dospěl soud k tomu závěru o skutkovém stavu: Mezi vypůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla platně uzavřena smlouva o půjčce, ve které se zavázal vypůjčitel poskytnout žalovanému peněžní prostředky v dohodnuté výši a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit poplatek za poskytnutí půjčky v rovnoměrných týdenních splátkách, přičemž nedílnou součástí smlouvy její účastníci učinili i smluvní podmínky, které jsou nedílnou přílohou této smlouvy. Před poskytnutím zápůjčky vypůjčitel řádně splnil svoji povinnost vyplývající mu z ust. § 9 zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když posoudil schopnost žalovaného poskytnutou půjčku splácet. Vycházel přitom z informací, které mu vydlužitel poskytnul a z listin (výplatní pásky, výpis z účtu, pracovní smlouva, nájemní smlouva, SIPO), kterými vydlužitel osvědčoval své poměry. Zapůjčitel svou povinnost z uzavřené smlouvy splnil, když žalovanému dohodnuté peněžní prostředky poskytl. Žalovanému následně vznikla povinnost tyto prostředky vrátit spolu s pevně stanoveným úrokem ve výši 2 100 Kč představujícím úrok 23,72 % p. a. ze zapůjčené jistiny po dobu trvání smlouvy a s poplatkem ve výši 9 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 406 Kč, to vše v pravidelných 58 hotovostních měsíčních splátkách po 457 Kč. Žalovaný smluvní povinnost porušil, neboť splátky nehradil řádně a včas a na svůj dluh zaplatil pouze 8 506 Kč. Z uvedeného důvodu je povinen vrátit žalobkyni, která nabyla nesplacenou pohledávku z předmětné smlouvy od vydlužitelem na základě mezi nimi dne 29. 11. 2019 uzavřené postupní smlouvy podle § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nejen poskytnuté peněžní prostředky, ale i dlužné poplatky a úrok z prodlení ode dne 27. 9. 2017, kdy byl žalovaný v prodlení se zaplacením poslední splátky (ta byla splatná 19. 9. 2017). 6. Soud neshledal důvodný nárok uplatněný žalobkyní v žalobě na zaplacení úroku ve výši 23,79 % p. a. z dlužné jistiny 13 649,77 Kč od 20. 9. 2017, když podle smlouvy o půjčce uzavřené mezi vypůjčitelem a vydlužitelem byl vydlužitel povinen zaplatit sjednaný fixní úrok za dobu trvání smlouvy ve výši 2 100 Kč a jak se podává z žaloby, byl tento úrok již zaplacen. Dluh žalovaného je pouze na nezaplacené jistině, na poplatku za hotovostní inkaso a na poplatku za pojištění. Soud proto žalobu na zaplacení tohoto příslušenství pohledávky zamítnul. 7. Z hmotněprávního hlediska byla věc posouzena podle ust. § 1723 odst. 1 a § 2390 a násl. o. z., nárok na zákonné úroky z prodlení byl žalobkyni přiznán podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí věci, sepis žaloby, odeslání výzvy k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 9. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.