26 C 319/2020-27 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala soudního rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit dlužnou částku uvedenou ve výrokové části tohoto rozsudku včetně příslušenství. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazené platby kupní ceny za odběr elektrické elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: OPM: [číslo], nacházející se na adrese [adresa]. Částka kupní ceny ve výši 32 784,15 Kč jí byla vyúčtována za období odběru 31. 7. 2019 do 6. 12. 2019 fakturou [číslo] vystavenou dne 19. 12. 2019 splatnou dne 2. 1. 2020. Z důvodu porušení smluvních povinností žalované mj. v důsledku prodlení s úhradami záloh kupní ceny elektřiny, byla jí žalobkyní zaslána ve dvou případech upomínka k úhradě, čímž žalované vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za každou takovou upomínku ve výši 240 Kč. Upomínky s výzvami k úhradě dluhu jí byly zaslány dne 11. 9. 2019 a dne 29. 10. 2019, čímž vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu v celkové výši [částka]. Proto, že žalovaná nereagovala na předžalobní výzvu a celkový dluh vůči žalobkyni ve výši 33 264,15 Kč nezaplatila, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Jelikož žalovaná proti žalobě ničeho nenamítala, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně. Smlouvou ze dne [datum] označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaná uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Žalobkyně žalované vyfakturovala nedoplatek na shora uvedených platbách. Z faktury [číslo] soud zjistil, že jejím prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky 32 784,15 Kč za spotřebu elektřiny, a to se splatností do 2. 1. 2020. Žalovaná z tohoto titulu ničeho neuhradila. Z upomínek datovaných dne 29. 10. 2019 a dne 11. 9. 2019 zaslaných žalobkyní žalované bylo zjištěno, že jejich prostřednictvím byla žalovaná vyzvána k úhradám dluhů na kupní ceně odebrané elektrické energie a k zaplacení poplatku za zaslanou upomínku vždy ve výši 240 Kč za každou z nich. Nárok na tyto poplatky svědčí žalobkyni dle Všeobecných obchodních podmínek, jako nedílné přílohy Smlouvy o sdružených dodávkách elektrické elektřiny ze dne [datum]. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: mezi žalobkyní a žalovanou existoval v tvrzené době smluvní vztah založený Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] (dále také jen„ smlouva“), jejíž nedílnou přílohou byly Všeobecné obchodní podmínky (dále také jen„ VOP“), ve které se žalobkyně zavázala žalované do sjednaného odběrného místa dodávat elektřinu a žalovaná se zavázala za její odběr hradit žalobkyni vyúčtovanou kupní cenu. Pro případ porušení smluvní povinnosti se žalovaná dále zavázala uhradit žalobkyni poplatek ve výši 240 Kč, pokud bude vyzvána upomínkou k úhradě dluhu. Žalované byla vyúčtována kupní cena za odběr elektrické energie v době od 31. 7. 2019 do 6. 12. 2019 fakturou [číslo] ze dne 19. 12. 219 splatnou dne 2. 1. 2020 v částce 32 784,15 Kč, kterou však žalovaná v době splatnosti a ani později neuhradila. Žalovaná byla mimo to upomínkami ze dne 29. 10. 2019 a ze dne 11. 9. 2019 vyzvána k zaplacení dluhů, které v té době žalobkyně za žalovanou evidovala. V souladu s VOP tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty (poplatku) za každou takovou upomínku ve výši 240 Kč. 5. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 6. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. 7. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná nesplnila svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázala. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalované i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. Nárok na smluvní pokutu soud posoudil podle § 2048 a násl. občanského zákoníku, ve spojení s VOP žalobkyně, jako nedílné přílohy shora uvedené smlouvy ze dne [datum]. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 509 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 331 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 264,15 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně.