37 C 74/2020-51 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal se žalobce po žalované nahrazení projevu vůle žalované jako převodce k uzavření smlouvy k převodu spoluvlastnických podílů o velikosti vždy ½ na stavbě [adresa], rodinný dům, postaveném na pozemku p. [číslo] na stavbě [adresa], rodinný dům, postaveném na pozemku p. [číslo] stavbě bez č.p./ č. ev. zemědělská stavba postavené na pozemku p. [číslo] stavbě bez č.p./ č. ev. zemědělská stavba postavené na pozemku p. [číslo] vše v k.ú. [obec], [územní celek], [územní celek], zapsané na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Žalovaná předmětné nemovitosti nabyla kupní smlouvou uzavřenou s Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., za kupní cenu 140 000 Kč, přičemž žalobce je vlastníkem pozemků, na kterých se předmětné nemovitosti nachází. Žalobci svědčí jako vlastníků těchto pozemků předkupní právo k předmětným nemovitostem, dle ust. § 3056 odst. 1 občanského zákoníku, což ale Mgr. [jméno] [příjmení] při prodeji předmětných nemovitostí porušil a žalobci tak vzniklo právo dle ust. § 2144 odst. 1 občanského zákoníku na převod předmětných nemovitostí za příslušnou úplatu, což ve vztahu k žalované učinil výzvou ze dne [datum], žalovaná ale žalobci předmětné nemovitosti nepřevedla. 2. Žalovaná s nárokem žalobce nesouhlasila, uvedla, že ust. § 3056 odst. 1 občanského zákoníku se nevztahuje na převod spoluvlastnického podílu, lze jej uplatnit jen na případy, že by došlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené, což by ohledně předmětných nemovitostí nenastalo, neboť žalovaná je vlastníkem jen ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti ½, druhá ideální ½ je ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení]; předkupní právo by ale za této situaci žalobci svědčilo jenom za situace, kdy by byl vlastníkem alespoň jakéhokoliv jiného spoluvlastnického podílu na předmětné nemovitosti tak, aby docházelo k postupnému sjednocování vlastnictví pozemků a staveb, což je účelem ust. § 3056 občanského zákoníku. 3. Soud provedl důkaz kupní smlouvou ze dne [datum], výpisem z katastru nemovitostí ohledně nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [obec] u [stát. instituce], [stát. instituce], a z těchto důkazů a tvrzení účastníků v části, ve které jsou nesporná, zjistil tento skutkový stav: 4. Žalobce je vlastníkem pozemků p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] na které se nacházejí předmětné nemovitosti, dům [adresa] a budovy bez č.p./č.r. – zemědělské stavby, vše v k.ú. [obec], které jsou v podílovém spoluvlastnictví žalované a pana [jméno] [příjmení], každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti ½. Žalovaná spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovanou jako kupující a Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., jako prodávajícím za kupní cenu 140 000 Kč; v době uzavření kupní smlouvy byl vlastníkem pozemků, na kterých byly postaveny předmětné nemovitosti, právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], 5. Podle ust. § 3056 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží. 6. Podle ust. § 1124 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni [datum], převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů. 7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud dle výše citovaných ustanovení občanského zákoníku s přihlédnutím k závěrům Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 22 Cdo 2979/2018, podle kterého„ ustanovení § 3056 odst. 1 o. z., které je výjimkou z pravidla smluvní volnosti stran, nelze vykládat extenzívně a z jeho textu nevyplývá, že by se vztahovalo na převod spoluvlastnického podílu. Pravidlo tam uvedené lze vztáhnout jen na případy, kdy v důsledku uplatnění předkupního práva dojde ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené, které se tak stanou jedinou věcí, jediným předmětem vlastnického práva – pozemkem, přičemž stavba bude jeho nesamostatnou součástí. Taktomu bude zásadně tehdy, je-li předmětem převodu buď celá stavba či celý pozemek, ale i v případě, že se převádí spoluvlastnický podíl k některé z těchto nemovitostí, a bude-li úspěšně uplatněno předkupní právo, dojde ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby na něm zřízené. (Např. vlastník pozemku je současně spoluvlastníkem id. stavby, a spoluvlastník stavby převádí id. třetí osobě; v takovém případě svědčí vlastníkovi pozemku jak zákonné předkupní právo spoluvlastníka podle § 1124, tak i předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o. z., kterého se, na rozdíl od práva podle § 1124 o. z., nemůže vzdát.) … jestliže je tedy předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené za situace, že by jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, pak jejich vlastníkům předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o. z. nenáleží.“ dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Citované rozhodnutí se vztahuje i na skutkovou situaci zjištěnou v tomto řízení, za situace, kdy žalovaná je jen podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, přičemž dalším (druhým) podílovým spoluvlastníkem je osoba odlišná od žalobce jako vlastníka pozemků, na nichž jsou předmětné nemovitosti postaveny, a uplatnění předkupního práva by tak nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, pak žaloba není důvodná a soud ji zamítl. Na tomto závěru nemění nic ani skutečnost, že v mezidobí došlo ke změně úpravy předkupního práva dle ust. § 1124 občanského zákoníku, neboť rozhodnutí Nejvyššího soudu vychází z právní úpravy platné v době, kdy byla kupní smlouvy mezi žalovanou jako kupujícím a prodávajícím uzavřena ([datum]) a je tedy v této věci zcela aplikovatelné. 8. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, která měla ve věci úspěch v celém rozsahu předmětu řízení, náhradu nákladů řízení za právní zastoupení žalované advokátem. Na nákladech řízení soud tedy zavázal žalobce uhradit žalované částku 21 000 Kč představující odměnu advokáta stanovenou po dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif). Podle ust. § 7 bod. 5., ust. § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby v této věci částku 6 700 Kč, (z tarifní hodnoty 140 000 Kč – kupní cena spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech, a to za tři úkony právní služby spočívající v : -) převzetí věci a přípravě zastoupení (ust. § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), -) vyjádření k žalobě (ust. § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), -) účast u jednání soudu (ust. § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), celkem tedy 6 700 Kč, dále pak má zástupce žalobce nárok na paušální náhradu hotových výdajů ve výši 900 Kč (300 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby výše uvedené, celkem tedy ve výši 21 000 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalobce zaplatit přiznané náklady řízení právní zástupkyni žalobce.