38 C 166/2021-19 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou, doručenou soudu dne 30. 6. 2021, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne [datum] byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobkyně, kde mu bylo poskytnuto nezbytné vyšetření, ošetření a následný pobyt ve smyslu ust. § 89a až 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, za tyto úkony vyúčtovala žalobkyně žalovanému náklady ve výši 2 500 Kč za uvedené vyšetření, ošetření a pobyt, žalovaný uznal svůj dluh ve výši 2 500 Kč za vyšetření, ošetření a následný pobyt uznáním ze dne [datum] co do důvodu a výše s povinností zaplatit jej do 8 dnů, tj. do [datum]. I přes uznání však žalovaný dlužnou částku ve lhůtě splatnosti žalobkyni nezaplatil ani přesto, že byl k zaplacení vyzván písemnou doporučenou urgencí ze dne [datum]. 2. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 3. Soud pak se souhlasem účastníků, doloženým ve spise, rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., přičemž vycházel z listin, které předložila žalobkyně; z těchto listinných důkazů dospěl k závěru o skutkovém stavu, shodnému s tvrzeními žaloby a takto učiněná skutková zjištění zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu: Z osobního účtu žalovaného jako pacienta žalobkyně a tam uvedeného vyúčtování ze dne [datum] a potvrzení o poskytnutí záchytu má soud prokázáno, že žalovaný byl umístěn do protialkoholní záchytné stanice žalobkyně dne [datum] ve [údaj o čase] hodin s hladinou alkoholu 3,15 promile, byl propuštěn dne [datum] v [údaj o čase] hodin, za poskytnutou službu vyšetření, ošetření a následný pobyt mu byla vyúčtována částka 2 500 Kč, splatná do 8 dnů. Žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu i výše uznáním dluhu v písemné formě dne [datum]. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne [datum], zaslané žalovanému právním zástupcem žalobkyně doporučeným dopisem podaným na poštu dne [datum], má soud za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jím uznaného dluhu. Žalovaný netvrdil, natož, aby prokázal, že jím uznaný dluh z uvedeného vyúčtování žalobkyni uhradil, přestože právě na žalovaném leží důkazní břemeno, aby prokázal, že jím uznaný dluh žalobkyni uhradil. 4. Podle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Podle ust. § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 1970 cit. obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 5. Soud skutková zjištění posoudil podle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. 6. Žalovaný hmotně právně uznal svůj dluh vůči žalobkyni ve smyslu ust. § 2053 cit. občanského zákoníku. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením žalovaného jako dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Důkazní břemeno se tak přesouvá na žalovaného jako dlužníka, který by v řízení musel prokázat, že dluh vůbec nevznikl, popřípadě, že byl již uhrazen. Žalovaný však ničeho netvrdil, natož, aby prokázal, že jím uznaný dluh nevznikl, příp. že byl žalobkyni uhrazen. Zákonný úrok z prodlení byl žalobkyni přiznán ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky od prvního dne následujícího po dni její splatnosti, která nastala dne [datum], tj. ode dne [datum] do zaplacení. 7. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. §142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně, která byla ve věci plně úspěšná, má právo na jejich náhradu proti žalovanému. V žalobkyni přiznané částce náhrady nákladů řízení ve výši 2 089 Kč je zahrnut soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměna advokáta dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč, tři režijní paušály náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb. za uvedené úkony právní služby, celkem 900 Kč, částka odměny a paušálních náhrad hotových výdajů je zvýšena o 21 % náhradu DPH, tj. o 189 Kč, v souladu s ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku a náhrady DPH činí celkem částku 2 089 Kč. 8. Lhůtu k plnění stanovil soud podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.