38 C 229/2021-30 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 22. 5. 2020, se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč od 18. 12. 2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o pohledávku jí postoupenou, vzniklou ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], kterou uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba] se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], na základě které uvedená společnost jako právní předchůdce žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 3 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného a žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když do dne [datum] zápůjčku uvedené společnosti nevrátil ani částečně a ocitl se tak v prodlení, proto žalobkyně, která pohledávku ze zápůjčky postoupením nabyla, požaduje vrátit zápůjčku ve výši 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky 3 000 Kč od 18. 12. 2014 do zaplacení, přičemž poplatek za poskytnutí zápůjčky nepožaduje. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu i předžalobní výzvou ze dne 17. 3. 2020, přesto svůj závazek nesplnil a dluží tak žalobkyni jako věřiteli, která pohledávku nabyla, uvedenou částku 3 000 Kč z titulu dlužné jistiny zápůjčky se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 000 Kč ode dne 18. 12. 2014 do zaplacení. 2. Soudem ve věci vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. Soud pak ve věci rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a o.s.ř., když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen. 5. Z listin, předložených žalobkyní, soud zjistil skutkový stav tvrzený žalobou a dospěl tak k závěru o skutkovém stavu, tvrzeném žalobou: Soud má za prokázáno, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně - společností [právnická osoba], uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce, na základě které uvedená společnost poskytla žalovanému částku ve výši 3 000 Kč v hotovosti dne [datum], což žalovaný potvrdil svým podpisem, žalovaný se zavázal zaplatit jistinu zápůjčky 3 000 Kč ve lhůtě splatnosti do [datum], žalovaný však své smluvní závazky nesplnil řádně a včas, když zápůjčku věřiteli ani žalobkyni, která pohledávku ze zápůjčky postoupením od původního věřitele nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum], dosud neuhradil. O postoupení pohledávky žalobkyni byl přitom žalovaný vyrozuměn oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Přesto, že byl vyzván k zaplacení dluhu i předžalobní výzvou, svůj závazek nesplnil a dluží tak žalobkyni jako věřiteli, který pohledávku postoupením nabyl, částku 3 000 Kč z titulu dlužné jistiny zápůjčky. 6. Soud proto dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] a žalovaný platně podle ust. § 2390 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb. uzavřeli smlouvu o zápůjčce, v níž se společnost [právnická osoba] jako zapůjčitel zavázala poskytnout žalovanému jako vydlužiteli a také poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši 3 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit do [datum]. [právnická osoba] svou povinnost z uzavřené smlouvy splnila, když žalovanému dohodnuté peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč poskytla a žalovanému tak vznikla povinnost tyto vrátit do [datum]. Žalovaný tuto svou smluvní povinnost nesplnil, je proto povinen vrátit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli, dosud nesplacené peněžní prostředky – dlužnou jistinu zápůjčky. V řízení bylo prokázáno, že tato pohledávka byla ve smyslu ust. § 1879 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb. postoupena na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávky společností [právnická osoba] jako postupitelem žalobkyni jako postupníkovi. Žalovaný netvrdil, natož, aby prokázal, že svůj nesplacený závazek k vrácení zápůjčky byť i částečně splnil. 7. Žalovaný se dostal do prodlení, podle ust. § 1970 cit. obč. zák. je proto žalobkyně jako věřitel, který pohledávku za žalovaným nabyl, oprávněna požadovat, aby vedle plnění na dlužnou jistinu zápůjčky, jí žalovaný zaplatil i úrok z prodlení, jehož výše odpovídá výši stanovené v ust. § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. 8. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, a to co do dlužné jistiny zápůjčky po splatnosti v částce 3 000 Kč a dále co do příslušenství na zákonném úroku z prodlení z dlužné částky 3 000 Kč ode dne 18. 12. 2014 do zaplacení. Proto zavázal žalovaného k úhradě žalobou uplatněné pohledávky (výrok I. rozsudku). 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v odstavci II. výroku rozsudku za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč Náklady žalobkyně potřebné pro účelné uplatňování práva sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, jednak z nákladů, které žalobkyně vynaložila na právní služby jí zvolené advokátky a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad výdajů advokátky. Potřebnými a účelně vynaloženými náklady spojené s právní službou advokátky spatřuje soud v odměně za tři úkony právní služby (za převzetí věci, předžalobní výzvu k plnění a podání žaloby). Na uvedené úkony právní služby je potřebné vynaložit na odměnu třikrát částku ve výši mimosmluvní odměny v sazbě podle ust. § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014 (advokátní tarif), tj. 3 x 200 Kč, dále částku 300 Kč za tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 lit. a) cit. advokátního tarifu. K tomu nutno připočíst náhradu DPH ve výši 21 % z odměny advokátky a paušálních náhrad hotových výdajů, což činí částku 189 Kč. Právní zástupkyně žalobkyně je totiž registrovaným plátcem DPH a osvědčení o tom je založeno ve spise. 10. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. bylo rozhodnuto, že náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 11. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady, stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.