38 C 246/2021-25 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 065 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1 065 Kč od 13. 8. 2018 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě vlak společnosti [právnická osoba] ve vlaku [číslo], ve kterém mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] cestoval bez platné jízdenky. Žalovanému tak v souladu s tarifem uvedeného dopravce vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 65 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Kromě dlužné částky žalobkyně požadovala úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po přepravě. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka nejprve uvedeným dopravcem postoupena [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo]; ta pohledávku za žalovaným následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. Podle ust. § 115a o.s.ř. pak soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen. 5. Z listin, předložených žalobkyní, a to oznámení o závadách u vlaku ze dne [datum] s podpisem vlakvedoucího [právnická osoba] [jméno] [příjmení], vystaveného potvrzení o nedodržení Smluvních přepravních podmínek [právnická osoba] ze dne [datum] s podpisem průvodčího a žalovaného, tarifu [právnická osoba], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy, předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a seznamu odeslané pošty z téhož dne, soud dospěl ke zjištění skutkového stavu: Žalovaný, jehož totožnost byla ověřena z [číslo obč. průkazu], dne [datum] nastoupil v [obec] hlavní nádraží do vlaku [číslo] provozovaném [právnická osoba] na úseku trati mezi stanicemi [obec] hlavní nádraží a [obec] bez platného jízdního dokladu, z toho důvodu mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 65 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, což potvrdil svým podpisem. [právnická osoba], postoupil pohledávku z nezaplaceného jízdného a přirážky za žalovaným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] ta ji následně postoupila žalobkyni, jak vyplývá z předložených postupních smluv a jejich příloh se seznamem postupovaných pohledávek. 6. Podle ust. § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. V tarifu [právnická osoba] je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, povinen zaplatit jízdné 65 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný využil jako cestující dopravního prostředku, uzavřel s dopravcem [právnická osoba] smlouvu o přepravě, a byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, a proto jej soud zavázal k zaplacení jízdného; nezaplacením jízdného vznikla žalovanému i druhotná povinnost zaplatit tarifem dopravce stanovenou přirážku ve výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužné částky jízdného a přirážky k jízdnému v den splatnosti, přiznal soud žalobkyni, která pohledávku za žalovaným nabyla postoupením a je tak ve věci aktivně legitimována, rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne následujícího po přepravě. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal plně úspěšné žalobkyni, náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokátky za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), paušální náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) cit. advokátního tarifu a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. 9. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zavázal soud žalovaného k povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 10. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle spoje, označení tratě, případně výši žalované částky.