38 C 301/2020-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 10. 9. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 3 040 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný ve dnech [datum] v [údaj o čase] hodin a [datum] v [údaj o čase] hodin neprokázal při jízdě dopravním prostředkem – autobusem linky [číslo] platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit vedle jízdného za každou ze dvou jízd (20 Kč) též přirážku k jízdnému výši 1 500 Kč (za každou ze dvou jízd). Svou povinnost uhradit dlužnou částku žalovaný ani přes předžalobní výzvu nesplnil. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Z listin označených jako Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum] a Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum], sepsaných mezi žalobkyní a žalovaným, má soud za prokázáno, že žalovaný potvrdil, že v uvedených dnech [datum] při jízdě dopravním prostředkem – autobusem linky [číslo] v [údaj o čase] hodin a dne [datum] při jízdě autobusem linky [číslo] v [údaj o čase] hodin se neprokázal platným jízdním dokladem, jako cestující žalovaný v uvedených případech uznal dluh, skládající se vždy z jízdného ve výši 20 Kč, jakož i přirážky ve výši 1 500 Kč, co do důvodu a výše a zavázal se dluh zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Pohledávky žalobkyně, uznané jím co do důvodu i výše v celkové výši 3 040 Kč z titulu jízdného ve výši 40 Kč (2 x 20 Kč) a přirážky k jízdnému ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč) žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně k úhradě dluhu ze dne 21. 5. 2020, odeslané žalovanému doporučenou poštou dne 21. 5. 2020, jak dokládá podací lístek žalobkyní doporučeně odeslané pošty ze dne 21. 5. 2020. 6. Nárok žalobkyně z uvedených jízd bez platného dokladu soud posoudil podle ust. § 2550 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, podle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V ostatním soud aplikoval ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, podle něhož se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který je přepravován bez jízdenky, případně bez platné jízdenky dle ust. § 6 téhož právního předpisu. V takovém případě zaplatí cestující jízdné s přirážkou dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně podle ust. § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). 7. Z listin předložených žalobkyní má soud prokázáno, že se žalobkyně důvodně domáhá žalované částky, neboť žalovaný v rozporu s přepravním řádem použil prostředků hromadné dopravy, aniž by se prokázal při provedených kontrolách platnou jízdenkou. Žalovanému proto svědčí povinnost vedle jízdného (celkem 40 Kč) uhradit za porušení přepravního řádu i sankci ve výši celkem 3 000 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, pak nárok žalobkyně vychází z ust. § 1970 cit. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Nadto žalovaný uznal žalované pohledávky i hmotněprávními uznáními dluhu v uvedených listinách ([název] [anonymizována dvě slova]), kteréjsou uznáním dluhu ve smyslu ust. § 2053 cit. nového občanského zákoníku; v nich se žalovaný zavázal zaplatit dluh vždy do patnácti dnů od sepsání listiny. Netvrdil přitom, natož, aby prokázal, že jím uznané částky dluhu žalobkyni uhradil, přitom – v důsledku uznání dluhu – leží právě na žalovaném důkazní břemeno, aby prokázal, že jím uznaný dluh žalobkyni jako věřiteli již uhradil. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dluhu, což má za následek povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že žalovaný je povinen zaplatit plně úspěšné žalobkyni v řízení vzniklé náklady. Jedná se o soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dvě paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč (za předžalobní výzvu a podání žaloby) podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. 10. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.