38 C 303/2020-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 11. 9. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný dne [datum] v [údaj o čase] hodin neprokázal při jízdě dopravním prostředkem – autobusem linky [číslo] platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit vedle jízdného ve výši 20 Kč též přirážku k jízdnému výši 1 500 Kč. Svou povinnost uhradit dlužnou částku žalovaný ani přes předžalobní výzvu nesplnil. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Z listiny označené jako Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum], sepsané mezi žalobkyní a žalovaným, má soud za prokázáno, že žalovaný potvrdil, že v uvedený den [datum] v [údaj o čase] hodin při jízdě dopravním prostředkem – autobusem linky [číslo] se neprokázal platným jízdním dokladem, jako cestující žalovaný uznal dluh, skládající se z jízdného ve výši 20 Kč, jakož i přirážky ve výši 1 500 Kč, co do důvodu a výše a zavázal se dluh zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Pohledávku žalobkyně uznanou jím co do důvodu i výše v celkové výši 1 520 Kč z titulu jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně k úhradě dluhu ze dne 27. 9. 2019, odeslanou žalovanému doporučenou poštou dne 30. 9. 2019, jak dokládá poštovní podací arch žalobkyní doporučeně odeslané pošty ze dne 30. 9. 2019. 6. Nárok žalobkyně z uvedené jízdy bez platného dokladu soud posoudil podle ust. § 2550 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, podle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V ostatním soud aplikoval ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, podle něhož se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který je přepravován bez jízdenky, případně bez platné jízdenky dle ust. § 6 téhož právního předpisu. V takovém případě zaplatí cestující jízdné s přirážkou dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně podle ust. § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). 7. Z listin předložených žalobkyní má soud prokázáno, že se žalobkyně důvodně domáhá žalované částky, neboť žalovaný v rozporu s přepravním řádem použil prostředku hromadné dopravy, aniž by se prokázal při provedené kontrole platnou jízdenkou. Žalovanému proto svědčí povinnost vedle jízdného (20 Kč) uhradit za porušení přepravního řádu i sankci ve výši celkem 1 500 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, pak nárok žalobkyně vychází z ust. § 1970 cit. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Nadto žalovaný uznal žalovanou pohledávku i hmotněprávním uznáními dluhu v uvedené listině (Dohodě s cestujícím); tato listina je uznáním dluhu ve smyslu ust. § 2053 cit. nového občanského zákoníku; v ní se žalovaný zavázal zaplatit dluh do patnácti dnů od sepsání listiny. Netvrdil přitom, natož, aby prokázal, že jím uznanou částku dluhu žalobkyni uhradil, přitom – v důsledku uznání dluhu – leží právě na žalovaném důkazní břemeno, aby prokázal, že jím uznaný dluh žalobkyni jako věřiteli již uhradil. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dluhu, což má za následek povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že žalovaný je povinen zaplatit plně úspěšné žalobkyni v řízení vzniklé náklady. Jedná se o soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dvě paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč (za předžalobní výzvu a podání žaloby) podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. 10. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř, tj. o tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.