38 C 338/2020-20 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 6. 10. 2020, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 6 710 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek a za doby v žalobě přesně specifikované, a to jako jí (postupníkovi) postoupené pohledávky z nezaplacené kupní ceny dodané elektřiny, dodané žalovanému [právnická osoba] na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum] do odběrného místa [adresa žalovaného] s tím, že na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb [právnická osoba] žalovanému, spočívajících v dodání elektřiny dle smlouvy za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 4,950 MWh elektřiny ve výši 14 325 Kč na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny (po odečtení přijatých plateb ve výši 7 900 Kč činí konečná dlužná částka 6 425 Kč), žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit regulovanou cenu, žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle smlouvy neuhrazením dlužných částek, a tak [právnická osoba] byla nucena ukončit smluvní vztah se žalovaným, dluh se stal splatný dne 24. 1. 2018. Dluh žalovaného za dodávku elektřiny z uvedené faktury činí 5 890 Kč, když žalovaný uhradil na dlužnou částku 6 425 Kč pouze částku 535 Kč, kterou žalobkyně započetla na uvedenou fakturu. Vedle uvedené dlužné částky 5 850 Kč dluží žalovaný částku 820 Kč, představující náklady spojené se zasíláním upomínek a náklady spojené s odpojením neoprávněného odběru - smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru ve výši 820 Kč dle ustanovení [předpis] [číslo listu]) [anonymizováno 17 slov]. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni [datum], kdy byla připsána kupní cena za postoupení na účet postupitele. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávky plynoucí z uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 16. 7. 2020. Dne 16. 7. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, přes tuto výzvu však žalovaný neuhradil ničeho. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. Soud věc pak rozhodl podle ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když souhlas účastníků s tímto procesním postupem je ve spise doložen, přičemž vycházel z obsahu spisu a žalobkyní předložených listinných důkazů. 5. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů dospěl soud k závěru o skutkovém stavu věci, odpovídajícímu žalobním tvrzením: Na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum], dodávala uvedená společnost žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], že na základě smlouvy došlo následně k vyúčtování dodaných služeb [právnická osoba] žalovanému, spočívajících v dodání elektřiny dle smlouvy za fakturační období od [datum] do [datum] při spotřebě celkem 4,950 MWh elektřiny ve výši 14 325 Kč na základě faktury [číslo] žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit regulovanou cenu, dostal se do prodlení s úhradou svých smluvních závazků dle smlouvy neuhrazením dlužné částky 5 890 Kč (dluh žalovaného činí 5 890 Kč, když od částky 14 325 Kč byly odečteny přijaté platby ve výši 7 900 Kč a na předmětné vyúčtování žalovaný uhradil pouze částku 535 Kč). Žalovaný dále dluží částku 820 Kč z titulu z titulu nákladů spojených s odpojením neoprávněného odběru, je to částka smluvního poplatku za odpojení z důvodu neoprávněného odběru elektřiny ve výši 820 Kč podle ustanovení [předpis] [číslo listu]) [anonymizováno 17 slov]. Důvodným je i požadavek na zaplacení zákonných úroků z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti faktury za dodávky elektřiny a vyúčtování smluvního poplatku za odpojení z důvodu neoprávněného odběru, provedeného fakturou [číslo] ze dne 1. 11. 2018, splatné dne 25. 11. 2018. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] jako postupitel s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, pohledávky přešly na žalobkyni ke dni [datum]. Předmětem této smlouvy bylo mimo jiné i postoupení pohledávek plynoucích z uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Postoupení bylo oznámeno žalovanému dopisem ze dne 16. 7. 2020. Dne 16. 7. 2020 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, přes tuto výzvu však žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Žalobkyně je tak ve věci aktivně legitimována, když prokázala, že postoupením nabyla pohledávku za žalovaným. Žalovaný přitom netvrdil, natož, aby prokázal, že by na dluh, který je předmětem žaloby, žalobkyni (případně [právnická osoba] jako původnímu věřiteli) byť třeba částečně, něco uhradil; přitom na žalovaném leží důkazní břemeno, aby případně tvrdil a prokázal, že dluh žalobkyni uhradil, neboť z povahy věci žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnosti. 6. Podle ust. § 2079 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ust. § 1970 cit. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1879 a násl. cit. nového obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 cit. nového obč. zák. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1968 cit. nového obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval citovaná ustanovení občanského zákoníku, jakož i ust. § 50 odst. 2 energetického zákona č. 458/2000 Sb. (o smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny) a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že [právnická osoba] se žalovaným ve smyslu shora uvedeného ustanovení energetického zákona, resp. ust. § 2079 občanského zákoníku, mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byly dodávky elektřiny do sjednaného odběrného místa. Uvedená společnost své smluvní povinnosti z uzavřených smluv splnila, když v dohodnutém odběrném místě žalovanému předmět kupní smlouvy (elektřinu) dodala. Žalovaný tak byl povinen zaplatit ceníkovou kupní cenu, jejíž výši [právnická osoba] může upravovat v návaznosti na příslušná cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Bylo prokázáno též postoupení pohledávek z nezaplacené kupní ceny dodané elektřiny na žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována. Sám žalovaný k žalobě na svou obranu neuvedl ničeho, tedy žádné skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, splnění předmětu smlouvy ze strany [právnická osoba] a nezaplacení sjednané ceny dodávek elektřiny. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku je žalovaný, který je v prodlení s plněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá výši dle ust. § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 400 Kč, dále z odměny advokáta stanovené dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby po 200 Kč (za převzetí právního zastoupení, předžalobní výzvu a podání žaloby), dále z paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč/úkon podle ust. § 14b odst. 5 lit. a) cit. advokátního tarifu a částky 189 Kč jako 21 % DPH z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. 9. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobkyni.