38 C 95/2020-22 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 3. 4. 2020, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 4 560 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný dne [datum] ve [údaj o čase] hodin, dne [datum] ve [údaj o čase] hodin a dne [datum] ve [údaj o čase] hodin neprokázal při jízdě dopravním prostředkem – busem linky [číslo] platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit za každou z uvedených jízd vedle jízdného ve výši 20 Kč též přirážku k jízdnému výši 1 500 Kč. Svou povinnost uhradit dlužnou částku žalovaný ani přes předžalobní výzvu nesplnil. 2. Soudem vydaný a žalobě vyhovující elektronický platební rozkaz se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl zrušen. 3. Žalovaný, ač usnesením vyzván, aby se k žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 4. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Z listin označených jako Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum], Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum] a Dohoda s cestujícím [číslo] ze dne [datum], sepsaných mezi žalobkyní a žalovaným, má soud za prokázáno, že žalovaný potvrdil, že v uvedený den [datum] ve [údaj o čase] hodin při jízdě dopravním prostředkem – busem linky [číslo] se neprokázal platným jízdním dokladem a v uvedených dnech [datum] ve [údaj o čase] hodin a [datum] ve [údaj o čase] hodin při jízdě dopravním prostředkem – busem linky [číslo] se neprokázal platným jízdním dokladem, jako cestující žalovaný uznal dluh, skládající se vždy z jízdného ve výši 24 Kč, jakož i přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z uvedených jízd, co do důvodu a výše, a zavázal se dluh zaplatit vždy do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Pohledávky žalobkyně, uznané jím co do důvodu i výše v celkové výši 4 560 Kč (z titulu jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z uvedených tří jízd), žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní výzvy žalobkyně k úhradě dluhu ze dne [datum], odeslanou žalovanému doporučenou poštou dne 18. 6. 2019, jak dokládá poštovní podací arch žalobkyní doporučeně odeslané pošty z tohoto dne. 6. Nárok žalobkyně z uvedených jízd bez platného dokladu soud posoudil podle ust. § 2550 nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od 1. 1. 2014, podle něhož smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. V ostatním soud aplikoval ust. § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, podle něhož se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který je přepravován bez jízdenky, případně bez platné jízdenky dle ust. § 6 téhož právního předpisu. V takovém případě zaplatí cestující jízdné s přirážkou dle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně podle ust. § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). 7. Z listin předložených žalobkyní má soud prokázáno, že se žalobkyně důvodně domáhá žalované částky, neboť žalovaný v rozporu s přepravním řádem použil prostředků hromadné dopravy, aniž by se prokázal při provedených kontrolách platnou jízdenkou. Žalovanému proto svědčí povinnost vedle jízdného (20 Kč) uhradit za porušení přepravního řádu i sankci ve výši celkem 1 500 Kč za každou z uvedených jízd. Pokud jde o úrok z prodlení, pak nárok žalobkyně vychází z ust. § 1970 cit. nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Nadto žalovaný uznal pohledávky žalobkyně i hmotněprávními uznáními dluhu v uvedených listinách (Dohodách s cestujícím); tyto listiny jsou uznáním dluhu ve smyslu ust. § 2053 cit. nového občanského zákoníku; v nich se žalovaný zavázal zaplatit dluh do patnácti dnů od sepsání listiny. Netvrdil přitom, natož, aby prokázal, že jím uznané částky dluhu žalobkyni uhradil, přitom – v důsledku uznání dluhu – leží právě na žalovaném důkazní břemeno, aby prokázal, že jím uznaný dluh žalobkyni jako věřiteli již uhradil. Žalovaný je tak v prodlení s úhradou dluhu, což má za následek povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek vždy ode dne následujícího po splatnosti do zaplacení. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 9. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že žalovaný je povinen zaplatit plně úspěšné žalobkyni v řízení vzniklé náklady. Jedná se o soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč a částku 200 Kč za dvě paušální náhrady hotových výdajů za dva úkony nezastoupeného účastníka po 100 Kč (za předžalobní výzvu a podání žaloby) podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. 10. O lhůtě k peněžitému plnění soud rozhodl podle zásady stanovené v ust. § 160 odst. 1 o.s.ř, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku, když neshledal důvod ke stanovení delší lhůty k plnění či k plnění ve splátkách.