9 C 13/2021-47 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 105 339,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení a dále se sjednaným úrokem. Uvedla, že po řádném prověření jeho úvěruschopnosti s ním uzavřela [datum] smlouvu o úvěru [anonymizována dvě slova] reg. [číslo] v níž se zavázala poskytnout mu úvěr ve výši 100 000 Kč oproti závazku žalovaného úvěr vrátit v 72 pravidelných měsíčních splátkách po 2 360,63 Kč, skládající se z platby na jistinu a úrok 19,40 % ročně. Měsíční splátka pojištění byla sjednána ve výši 166 Kč, tedy celková výše splátky byla sjednána v částce 2 526,63 Kč a splátky byly splatné vždy k 4. dni příslušného měsíce počínaje dne 4. 12. 2019. Žalobkyně žalovanému úvěr poskytla [datum], avšak žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas a dostal se tak do prodlení s jeho splácením. V důsledku toho žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru ke dni 3. 8. 2020 a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Žalovaná částka 105 339,67 Kč je tvořena neuhrazenou jistinou úvěru ve výši 96 103,03 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni předání AK, tj. k datu 15. 9. 2020 na částku 7 820,11 Kč, úroku z prodlení z dlužné jistiny a z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění na částku 39,26 Kč a dlužných měsíčních poplatků za správu úvěrového obchodu a za poslání upomínek v souhrnné výši 1 377,27 Kč. Poplatky byly sjednány v čl. II. odst. 5 smlouvy o úvěru a dále jsou stanoveny v sazebníku poplatků. Ode dne 16. 9. 2020 žalobkyně požadovala rovněž přiznání 30 % smluvního úroku z prodlení z dlužné jistiny a z částky kapitalizovaného obchodního úroku ke dni předání pohledávky. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 18. 9. 2020 odeslanou na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě téhož dne. Současně s rozhodnutím o zesplatnění byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu již dopisem žalobkyně ze dne 5. 8. 2020. Přes upomínky žalovaný dluh neuhradil. 2. Žalobě bylo vyhověno platebním rozkazem ze dne 18. 2. 2021, proti němuž žalovaný podal dne 23. 3. 2021 odpor, který odůvodnil 22. 4. 2021. V podstatě zopakoval tvrzení žalobkyně o tom, čeho se domáhá a sdělil, že zcela neuznává nárok žalobkyně na zaplacení smluvního úroku ve výši 30 % ročně z částky 96 103,03 Kč od 16. 9. 2020, ani zaplacení smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně z částky 7 820,11 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení. Má za to, že ujednání ve smlouvě o úvěru, potažmo v produktových podmínkách na zaplacení smluvního úroku z prodlení 30 % ročně je neplatné, jelikož tento úrok je nepřiměřeně vysoký a je v rozporu s dobrými mravy. Navrhl, aby soud v části, ve které se domáhá žalobkyně vůči němu zaplacení tohoto smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně, jako nedůvodnou zamítl. Uzavření předmětné smlouvy o úvěru nijak nerozporoval. 3. V reakci na odpor žalovaného ve vztahu k ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 30 % ročně žalobkyně učinila podáním ze dne 14. 5. 2021 změnu žaloby tak, že namísto 30 % úroku z prodlení požadovala již pouze zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 96 103,03 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení a rovněž z částky 7 820,11 Kč od 16. 9. 2020 do zaplacení. Soud tuto změnu žaloby připustil. 4. Soud nařídil jednání ve věci na 12. 10. 2021, k něm už se žalovaný podáním došlým soudu 11. 10. 2021 omluvil z pracovních důvodů – přijímacího pohovoru a požádal o projednání bez jeho přítomnosti. Současně uvedl, že na žádném dokumentu, který žalobkyně předložila, se nevyskytuje jeho vlastnoruční podpis a uvedl, že neuznává pravost podpisu. Za účelem ověření způsobu uzavření předmětné smlouvy o úvěru soud odročil jednání na den 26. 10. 2021, k němuž se žalovaný opětovně omluvil dne 24. 10. 2021 ze zcela totožného důvodu jako dne 11. 10. 2021, aniž tuto skutečnost nějak doložil a opětovně poukázal na neexistenci jeho vlastnoručního podpisu na dokumentech, jehož pravost i současně neuznává. 5. Podáním ze dne 22. 10. 2021 žalobkyně doplnila svá tvrzení, kdy uvedla, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku a jak probíhá tento proces uzavření smlouvy prostřednictvím komunikace na dálku, doložila krok po kroku příslušnými preentscriny s důrazem na poslední obrazovku, ze které je patrné, že klient žalobkyně zadává údaje k verifikační transakci a kde je uvedené jakým způsobem klient smlouvu podepisuje. Zároveň žalobkyně doložila výpis z účtu žalovaného, ve kterém je uvedeno, že žalovaný dne [datum] uhradil 1 Kč. Žalovaný načerpal dne 19. 11. 2019 částku 100 000 Kč v souladu s čl. III smlouvy o úvěru a z přiložené platební historie je zřejmé načerpání úvěru, jakož i jednotlivé platby žalovaného. K požadované částce 7 820,11 Kč pak žalobkyně upřesnila, že se jedná o smluvní úrok při ujednané úrokové sazbě 19,40 % ročně, který je kapitalizován ke dni předání AK, tj. 15. 9. 2020 na částku 7 820,11 Kč. 6. Při jednání dne 26. 10. 2021 žalobkyně nadále setrvala na podané žalobě s přihlédnutím k její změně v části výše požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaný ničeho neuhradil ani po uplatnění nároku u soudu. Poukázala na platně uzavřenou smlouvu o úvěru prostřednictvím komunikace na dálku, kdy smlouva byla žalovaným podepsána uhrazením 1 Kč z jeho účtu. 7. Soud provedl důkaz smlouvou o úvěru s pojištěním [anonymizována dvě slova] [datum] [číslo] produktovými podmínkami komerčního bankovnictví účinnými od 1. 8. 2017, úrokovým listem, výpisem z úvěrového účtu žalovaného ze dne 31. 12. 2019, výpisem z běžného účtu žalovaného ze dne 4. 12. 2019, informačním přehledem o systému pohledávek vkladu pro klienta, platební historií, potvrzením o podpisu smlouvy žalovaným platbou 1 Kč, grafickým záznamem o postupu uzavírání smlouvy, předžalobní upomínkou ze dne 18. 9. 2020 včetně podacího lístku a zjistil skutkový stav odpovídající tvrzením žalobkyně v žalobě a jejím doplnění, na což v plném rozsahu odkazuje. 8. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v 72 měsíčních splátkách ve výši 2 360,63 Kč, zahrnujících i úrok ve výši 19,40 % ročně, měsíční úhradu pojistného 166 Kč, dohromady 2 526,63 Kč, splatných vždy 4. den v měsíci, počínaje měsícem následujícím po poskytnutí úvěru, tj. [datum] Součástí smlouvy strany učinily produktové podmínky komerčního bankovnictví účinné od 1. 8. 2017 a podle jejichž článku I. bod 21 písm. a) byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit a požádat žalovaného o jednorázové zaplacení celé dlužné částky, jestliže poruší své povinnosti řádně a včas úvěr splácet. Dne 19. 11. 2019 byl úvěr ve výši 100 000 Kč převeden účet žalovaného, který následně z tohoto účtu prováděl výběry. Dopisem z 5. 8. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru ze smlouvy [číslo] ve výši 105 132,52 Kč v důsledku porušování smluvních podmínek žalobkyně a v souladu s produktovými podmínkami komerčního bankovnictví. Výzva byla odeslána žalovanému na adresu [adresa]. 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Žaloba je zcela důvodná. Převzetím závazku žalobkyně poskytnout žalovanému k jeho žádosti peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaného v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. S ohledem na výši úvěru, sjednaného úroku a jednotlivých měsíčních splátek lze přitom údaje zjištěné žalobkyní ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Zatímco žalobkyně poskytnutím úvěru svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by úvěr řádně splácel nebo že by na jeho splacení vynaložil více prostředků, než tvrdila žalobkyně. V tomto směru je přitom na něm, aby byl v řízení aktivní, protože žalobkyně z povahy věci nemůže prokazovat negativní tvrzení. Protože žalobkyně současně prokázala, že v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila, soud žalobě vyhověl včetně požadavku na úhradu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, když žalobkyně provedla změnu žaloby a nepožadovala po žalovaném uhrazení smluvního úroku z prodlení ve výši 30 % ročně. Oprávněný je i požadavek žalobkyně na zaplacení částky 7 820,11 Kč, která představuje kapitalizovaný obchodní úrok sjednaný ve smlouvě ve výši 19,40 % ročně, a to k datu 15. 9. 2020, kdy žalobkyně