9 C 191/2020-36 — Okresní soud v Opavě

1. Dne [datum] podala žalobkyně soudu žalobu, kterou se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 963 Kč představující dlužné pojistné na základě uzavřené pojistné smlouvy [číslo] [anonymizována dvě slova], kterou s žalovaným uzavřela s účinností od [datum], když roční pojistné činilo částku 2 685 Kč. Žalovaný pojistné nezaplatil. Žalovaná částka byla vypočtena jako dlužné pojistné za dobu od 21. 11. 2018 do zániku pojištění, tj. do 11. 3. 2019 s přihlédnutím k nároku žalobkyně na pojistné do konce kalendářního měsíce března 2019, tj. 817 Kč za období od 21. 11. 2018 do 11. 3. 2019 a 146 Kč za období od 12. 3. 2019 do 31. 3. 2019. V souladu s pojistnými podmínkami žalobkyně dopisem ze 4. 9. 2013 informovala žalovaného o změně výše ročního pojistného, které pro další roční pojistné období činilo, počínaje dnem 21. 11. 2013, částku 2 171 Kč s roční frekvencí placení. Dopisem ze dne 4. 9. 2014 byl žalovaný informován o změně výše ročního pojistného pro další roční pojistné období od 21. 11. 2014 na částku 2 333 Kč, o dalších změnách výše ročního pojistného vždy na další pojistný rok byl žalovaný informován dopisy žalobkyně ze dne 3. 9.2015 na částku 2 550 Kč, ze dne 5. 9. 2017 na částku 2 600 Kč a dopisem ze dne 4. 9. 2018 na částku 2 685 Kč počínaje dnem 21. 11.2018. Dopisem ze dne 23. 1. 2019 byl žalovaný upomenut o úhradu nedoplatku pojistného s upozorněním, že pokud nebude zaplaceno, pojistná smlouva zanikne. Ani v dodatečné lhůtě žalovaný dlužné pojistné neuhradil a pojištění tak zaniklo pro neplacení ke dni 11. 3. 2019 O čemž byl žalovaný informován. Žalovaný dluží žalobkyni žalovanou částku, jejíž úhrady se žalobkyně domáhá, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po zániku pojištění, tj. od 12. 3. 2019. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. 3. Podle § 12 odst. 1 z. č. 37/2004 Sb. vzniká právo pojistitele na pojistné dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nebylo-li dohodnuto jinak. 4. Podle § 12 odst. 2 z. č. 37/2004 Sb. nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění. 5. Podle § 13 odst. 1 z. č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak 6. Podle § 20 z. č. 37/2004 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 7. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaný neplnil svou povinnost platit pojistné, čímž mu vznikl na pojistném dluh ve výši 963 Kč; pojistný vztah trval nejméně do 11. 3. 2019. Žalovaný se svou pasivitou připravil o možnost vyvracet tvrzení žalobkyně o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobkyně, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovaného a žalobkyně nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobkyně se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z vl. nař. č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla nárok na úroky z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti pojistného tj. ode dne 22. 11. 2018, avšak úroky z prodlení požaduje až ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od 12. 3. 2019 a soud její návrh nemůže překročit. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku. 9. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalující strana byla zcela úspěšná ve věci.. Výše nákladů řízení pak sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 1 adv. tar. 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle §14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 189 Kč odpovídající 21% DPH ze základu 900 Kč. Žalovaná strana je tak povinna zaplatit straně žalující na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám jejího právního zástupce. 10. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.