9 C 213/2021-27 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 9 130 Kč. Uvedla, že žalovaný v období od 5. 4. 2017 do 2. 3. 2021 cestoval v šesti případech dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž mu vznikla povinnost zaplatit jízdné 4 x ve výši 20 Kč, 2 x ve výši 25 Kč, jakož i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z jízd. Současně žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listin označených jako Dohody s cestujícím, Smluvních přepravních podmínek, kopie předžalobní výzvy spolu s připojeným poštovním podacím archem a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost nebyla zpochybněna, soud zjistil, že žalovaný, jehož totožnost byla ověřena z jím předloženého občanského průkazu, cestoval dne 5. 4. 2017 v 6:35 hod. na lince [číslo], dne 29. 5. 2018 v 5:55 hod. na lince [číslo], dne 25. 2. 2019 v 9:11 hod. na lince [číslo], dne 4. 6. 2019 v 8:13 hodin na lince [číslo] dne 11. 1. 2021 v 10:17 hodin na lince [číslo] dne 2. 3. 2021 v 11:14 hodin na lince [číslo] bez platného jízdního dokladu, z toho důvodu mu bylo uloženo zaplatit jízdné 4 x ve výši 20 Kč, 2 x ve výši 25 Kč, dále přirážku vždy ve výši 1 500 Kč, do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. O zaplacení dlužné částky byl žalovaný marně upomenut výzvou ze dne 28. 4. 2021. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Dle smluvních přepravních podmínek je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok na úrok z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a výše požadovaného úroku je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný využil jako cestující dopravního prostředku, uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě, a byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné 4 x ve výši 20 Kč, 2 x ve výši 25 Kč. To však neučinil, a proto mu vznikla povinnost zaplatit i tarifem stanovený příplatek ve výši 1 500 Kč za každou z jízd. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil dlužné částky v den splatnosti, přiznal soud žalobkyni rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené pro dodatečné zaplacení jízdného a zaplacení související přirážky. 7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalovanému, a to v celkové výši 600 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů ve výši 200 Kč.