10 C 260/2021-25 — Okresní soud v Opavě

1. Dne 19. 8. 2021 podal žalobce zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 5 021 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 8. 12. 2017 (dále jako dodavatel) uzavřel se [právnická osoba], [právní forma] (dále jako odběratel) smlouvu o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb (dále jen Smlouva), konkrétně došlo k objednávce umístění obchodní adresy [obec], [ulice a číslo], [PSČ], objednávce dosílky a objednávce užívání nebytového prostoru za účelem výkonu podnikatelské činnosti. Na majetek odběratele byl prohlášen konkurz a žalovaný se Smlouvou zavázal, že ke všem závazků odběratele přistoupí jako ručitel. Odběratel se zavázal za poskytované služby platit ročně částku 1 307 Kč, ovšem za období od 8. 2. 2018 do 7. 2. 2021 neuhradila ničeho. Vedle toho žalobce po žalovaném požadoval smluvní pokutu za nabídku smíru v případě vzniku dluhu a 100 Kč za první elektronickou upomínku. Úroky z prodlení žalobce požadoval pouze z neuhrazené ceny služeb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz Smlouvou o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb ze dne 8. 12. 2017 včetně obchodních podmínek otištěných na zadní straně listiny. Ze smlouvy má soud za prokázáno, že listinu nadepsanou jako Smlouvou o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb [číslo] podepsaly osoby oprávněné jednat za žalobce jako dodavatele a za [právnická osoba], sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] jako odběratele, jejímž předmětem byly objednané služby, konkrétně umístění obchodní adresy [obec], [ulice a číslo], [PSČ], za cenu 90 Kč měsíčně, dosílka za cenu 0 Kč měsíčně, užívání nebytového prostoru za účelem výkonu podnikatelské činnosti za cenu 0 Kč týdně, vše bez DPH, s DPH tedy 1 307 Kč ročně. Z obchodních podmínek na zadní straně smlouvy vyplývá, že (čl. I.1) dodavatel se zavazuje po dobu platnosti a účinnosti této smlouvy poskytovat odběrateli smluvené služby v nebytových prostorech v místě umístění obchodní adresy, že (čl. I.2) dodavatel odběrateli zprostředkuje souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti nebo místa podnikání odběratele, potřebný pro zápis sídla odběratele do příslušného rejstříku, dále možnost užívání nebytového prostoru za účelem výkonu podnikatelské činnosti odběratele, a že (čl. III.1) se dodavatel zavazuje přebírat za odběratele jeho poštovní zásilky v rozsahu stanoveném písemným pověřením od odběratele, bude přijímat listovní zásilky do 50 kusů měsíčně a max. váze 0,25 kg za kus a balíky do 5 kusů měsíčně s tím, že dodavatel nebude přijímat žádné předměty, které budou těžší než 5 kg, větší než 45 cm ve kterémkoliv rozměru, s objemem větším než 0,03 krychlového metru, ani zásilky, které by obsahovaly nebezpečné věci, živá zvířata nebo zboží podléhající zkáze, a je oprávněn podle vlastního rozhodnutí vrátit jakékoliv nevyzvednuté zásilky nebo odmítnout přijetí jakéhokoliv množství zásilek, které bude dle rozhodnutí dodavatele považováno za nepřiměřené nebo odmítnou přijetí zásilek, které bude dodavatel považovat za nezákonné atd. 4. Další dokazování soud pro nadbytečnost neprováděl a shora uvedená skutková zjištění uzavřel do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. <i>5. Podle obč. zák.,</i> <i>§ 553 (1) O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.</i> <i>§ 580 (1) Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>(2) Neplatné je právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.</i> 6. Soud aplikoval prokázaný skutkový stav na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěr, že žaloba není důvodná pro neexistenci, případně neplatnost Smlouvy Touto smlouvou má totiž dodavatel poskytovat odběrateli základní předmět plnění této smlouvy, kterým je služba v podobě poskytnutí sídla pro účely zapsání do živnostenského rejstříku (sjednáno přímo ve smlouvě). Obsah smlouvy a následně obchodních podmínek je v rozporu, kdy smlouvou se žalobce zavazuje poskytnout odběrateli obchodní adresu (přesněji její umístění), ovšem z podmínek na druhé straně listiny vyplývá, že dodavatel pouze zprostředkuje souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním sídla společnosti na uvedené adrese, a to za účelem zápisu tohoto sídla do příslušného (živnostenského) rejstříku. Obsah obchodních podmínek koresponduje s procesním stanoviskem žalobce, který nikde v žalobě netvrdí, že má oprávnění podobné dispozice s předmětem smlouvy – tedy s nemovitostí, v níž má být obchodní adresa odběratele umístěna (ať už jako její vlastník, či nájemce, oprávněný ze služebnosti apod.). Tedy dodavatel vůbec nemá vlastnické či jiné dispoziční právo, které by ho opravňovalo k tomu, aby splnil svůj závazek ze smlouvy (umístit obchodní adresu) - přitom úplata se sjednává nikoliv za zprostředkování této služby (pak by se jednalo o mandátní smlouvu), ale za samu službu v podobě„ poskytnutí sídla“, kdy ovšem dodavatel ani takto nakládat s nemovitostí nemá oprávnění, alespoň to netvrdí ani neprokazuje. Předmět plnění této smlouvy je tedy dle soudu předně neurčitý (není zřejmé, zda je jím závazek dodavatele poskytnout umístnění obchodní adresy anebo pouze závazek zprostředkovat souhlas vlastníka nemovitostí s tímto umístěním), a pakliže by soud vyhodnotil předmět smlouvy jako určitý s tím, že závazkem dodavatele je umístit obchodní adresu (což vyplývá ze smlouvy, ovšem nikoli z podmínek), potom je předmětem smlouvy plnění nemožné, když žalobce neprokázal, ani netvrdil, že má ke splnění takového závazku dispoziční oprávnění ve vztahu k nemovitosti – z obsahu spisu vyplývá opak, když se dodavatel v obchodních podmínkách zavazuje souhlas s takovým umístěním teprve zajistit. Pro tyto všechny důvody soud uvedenou Smlouvu považuje za pouhé zdánlivé jednání, které není způsobilé vyvolat žádné právní následky, případně z důvodu nemožného plnění za jednání neplatné. 7. Již jen na okraj soud podotýká, že smlouva může být shledána neplatnou také pro obcházení zákona. Smlouva je totiž zjevně uzavíraná proto, aby bylo do živnostenského rejstříku možno zapsat jakési fiktivní sídlo podnikání. Jelikož ze smlouvy vyplývá, že odběratel na předmětné adrese žádnou podnikatelskou činnost neprovozoval (jednak to vyplývá z toho, že smlouvou zpoplatněné bylo pouze poskytnutí sídla, nikoliv už potom užívání nebytového prostoru, jednak z toho, že dodavatel se smlouvou zavázal mimo jiné také k přebírání pošty za odběratele), obchází tato smlouva zákon, konkrétně účel a smysl zákonných ustanovení o sídle právnické osoby a podnikatele (§ 136, 137, 429 obč. zák.), v tom ohledu, že zakládá pouze fiktivní, nikoliv skutečné sídlo takové korporace (v daném případě odběratele), a to i přesto, že zákon v ust. § 429 odst. 2 předvídá situaci, kdy podnikatel bude mít v rejstříku zapsáno jiné, než skutečné sídlo. 8. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.