10 C 319/2021-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 9. 11. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 054,32 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že v období od 15. 8. 2019 až 10. 8. 2020 resp. od 11. 8. 2020 až 20. 12. 2020 dodal žalované do odběrního místa [ulice a číslo], [obec] – [část obce], a tato v tomto místě odebrala celkem 1.563 MWh resp. 0,014 MWh elektrické energie na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi žalobcem a žalovanou dne 12. 2. 2016. Kupní cenu v celkové výši 9 137,56 Kč resp. 556,76 Kč vyúčtovanou fakturami [variabilní symbol] resp. [variabilní symbol] splatnými v souladu s obchodními podmínkami dne 1. 9. 2020 resp. 11. 1. 2021 žalovaná do podání žaloby uhradila pouze částečně v případě prvé faktury, a to zaplacenými zálohy 8 240 Kč. Žalobce dále požadoval v rámci faktury [variabilní symbol] smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy za červenec 2020 a v rámci faktury [variabilní symbol] smluvní pokutu ve výši 500 Kč za prodlení s placením záloh v srpnu až v listopadu 2020 a za prodlení s placením faktury [variabilní symbol]. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. <i>3. Smlouva o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) je kupní smlouvou speciálně upravenou v §72 odst.2 zákona č.458/2000 Sb. Podle něj se smlouvou o sdružených službách dodávky elektrické energie (zemního plynu) zavazuje výrobce elektrické energie (zemního plynu) nebo obchodník s elektrickou energií (zemním plynem) dodávat zákazníkovi elektrickou energii (zemní plyn) a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy, distribuce nebo uskladnění elektrické energie (zemního plynu) a zákazník se zavazuje zaplatit za tyto služby cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.</i> <i>4. Podle ust. §1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce ve dvou případech dodal a žalovaná v dohodnutém odběrním místě odebrala shora uvedené množství dané komodity, byla tak povinna zaplatit odpovídající kupní cenu, což neučinila. Pokud se jedná o výši kupní ceny, tak z předmětné smlouvy vyplývá, že žalobce tuto výši může upravovat v návaznosti na příslušná cenová rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Sama žalovaná k žalobě na svou obranu neuvedla žádné skutečnosti, které by vyvracely tvrzení žalobce, a vzhledem k tomu, že nelze prokazovat negativní skutečnosti, přešlo důkazní břemeno na žalovanou, která byla povinna prokázat, že požadovanou částku zaplatila. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z vl. nař. č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni začátku prodlení, k němuž došlo dnem následujícím po splatnosti pohledávky. Po právu soud shledal rovněž nárok žalobce na zaplacení smluvních pokuty ve výši 100 Kč za porušení platebních povinností v podobě neplacení měsíčních záloh. Naproti tomu, jako nemravné soud vyhodnotil ujednání účastníků o smluvní pokutě 100 Kč za nehrazení vyúčtovací faktury [variabilní symbol], kdy sankcí za takovéto její neuhrazení je běh úroků z prodlení, které byly žalobci v plné výši přiznány. Tato smluvní pokuta jsou v tomto světle nemravným institutem, kterým si žalobce nepřiměřeně tvrdě a v konečném důsledku, o čemž svědčí tento případ, neúčinně, vynucuje poslušnost svých klientů. 6. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. §142 odst.1 a §142 odst.2 o. s. ř., kdy žalující strana byla úspěšná z 95 %, žalovaná strana byla úspěšná z 5 %, poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí tedy 90 % ve prospěch strany žalující, které tak přísluší nárok na náhradu nákladů řízení neúspěšnou žalovanou stranou, a to právě v rozsahu 90 % z částky 1 726 Kč která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 400 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), když za jeden úkon právní služby náleží dle §14b odst.1 bod 1 adv. tar. 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 200 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle §14b odst.5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 126 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 600 Kč. K aplikaci ust. §14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10C, podávány opakovaně, když se liší se pouze v osobě na straně žalované. 7. V souladu s ust. §115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§101 odst.4 o. s. ř.).