11 C 77/2022-20 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 3. 2022 domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 520 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak je rozepsáno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně tvrdila, že se žalovaný při kontrole jízdních dokladů v hromadné dopravě neprokázal platným jízdním dokladem a nezaplatil jízdné, a to dne 14. 5. 2019 v 8:10 hodin (linka [číslo] autobus – jízdné 20 Kč). Žalovaný tak porušil § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a je povinen uhradit podle čl. IX Smluvních přepravních podmínek jízdné a přirážku k jízdnému 1 000 Kč a od 1. 6. 2013 1 500 Kč, přičemž jízdné a přirážka jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. 2. Ve věci byl dne 22. 4. 2022 pod č. j. EPR 75894/2022-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 13. 6. 2022, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalovanému byl zaslán do vlastních rukou stejnopis žaloby k vyjádření a výzva, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto ve věci postupoval v souladu s ustanovením § 115a za použití § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Při rozhodování vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných z listin předložených účastníky. 5. Z dohody s cestujícím [číslo] soud zjistil, že dne 14. 5. 2019 v 8:10 hodin se žalovaný na lince [číslo] neprokázal oprávněnému zaměstnanci žalobkyně se služebním [číslo] platným jízdním dokladem, a proto mu byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč se splatností nejpozději do 15 kalendářních dnů ode dne zjištěné jízdy bez platného jízdního dokladu. Cestující touto dohodou uznal pohledávku žalobkyně co do důvodu i výše a zavázal se ji zaplatit ve shora uvedené lhůtě a svým podpisem stvrdil pravdivost a přesnost v dohodě uvedených osobních údajů. Totožnost žalovaného byla zjištěna Policií ČR, jak vyplývá z připojeného Zápisu o zjištění osobních údajů cestujícího ze dne 14. 5. 2019. 6. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 2. 2022 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky jízdného a přirážky k jízdnému spolu s úrokem z prodlení ke dni 18. 2. 2022 ve výši 1 924 Kč. 7. Z podacího lístku žalobkyně jako odesílatele soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 18. 2. 2022 na adresu trvalého pobytu dle údajů v dohodě s cestujícím. 8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud ke skutkovému závěru, že žalovaný dne 14. 5. 2019 cestoval hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, a proto mu byla žalobkyní uložena povinnost zaplatit jízdné a přirážku v celkové výši 1 520 Kč. Splatnost jízdného a přirážky byla stanovena ve lhůtě 15 dnů od uskutečnění jízdy. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k zaplacení žalované částky spolu s úrokem z prodlení. 9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve výše uvedených případech smlouvu o přepravě, která je upravena v § 2550 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Podle § 2550 občanského zákoníku se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dále podle § 2578 občanského zákoníku platí, že podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. 10. Podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mimo jiné povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, přičemž platí, že neprokáže-li se platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle odst. 3 citovaného ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný jako cestující využil služeb žalobkyně, čímž uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě a byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné a přirážku, která byla žalobkyní stanovena v souladu s § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku ve výši 1 520 Kč spolu s úrokem z prodlení podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., resp. podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od prvního dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty od uskutečnění předmětných jízd. 12. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 600 Kč, sestávající ze soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony (předžalobní upomínka, žaloba) po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když nebyly shledány okolnosti, na základě kterých by byla pariční lhůta prodloužena, příp. stanoveno, že plnění se bude dít ve splátkách.