16 C 160/2022-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 3 050 Kč. Uvedla, že žalovaná cestovala dne 8. 3. 2021 a dne 21. 2. 2022 dopravními prostředky žalobkyně bez platného jízdního dokladu, čímž jí vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 25 Kč, jakož i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za každou z jízd. Současně žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Z listin označených jako Dohody s cestujícím, Smluvních přepravních podmínek, kopie předžalobní výzvy spolu s připojeným poštovním podacím archem a skutkových tvrzení žalobkyně, jejichž správnost nebyla zpochybněna, soud zjistil, že žalovaná, jejíž totožnost byla ověřena z jí předloženého občanského průkazu, cestovala dne 21. 2. 2022 ve 14.58 hodin [anonymizováno] linkou [číslo] dne 8. 3. 2021 v 8.58 hodin [anonymizováno] linkou [číslo] bez platného jízdního dokladu, z toho důvodu jí bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 25 Kč za každou z těchto jízd, dále přirážku ve výši 1 500 Kč, do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. O zaplacení dlužné částky byla žalovaná marně upomenuta výzvou ze dne 28. 3. 2022. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Dle smluvních přepravních podmínek je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Nárok na úrok z prodlení vychází z § 1970 občanského zákoníku a výše požadovaného úroku je upravena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná využila jako cestující dopravního prostředku, uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě, a byla tak povinna zaplatit v souladu s tarifem stanovené jízdné vždy ve výši 25 Kč. To však neučinila, a proto jí vznikla povinnost zaplatit i tarifem stanovený příplatek ve výši 1 500 Kč za každou z jízd. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dlužné částky v den splatnosti, přiznal soud žalobkyni rovněž úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne následujícího po uplynutí patnáctidenní lhůty stanovené pro dodatečné zaplacení jízdného a zaplacení související přirážky. 7. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti žalované, a to v celkové částce 600 Kč, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů ve výši 200 Kč.