16 C 191/2021-29 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 24. června 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovaný dne 5. 4. 2021 neprokázal při jízdě dopravním prostředkem: [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova], provozovaným [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno], platným jízdním dokladem. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Svou povinnost uhradit dlužnou částku žalovaný ani dodatečně nesplnil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Z přílohy žalobkyně označené jako Zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] ze Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno], dále z předžalobní upomínky ze dne 19. 7. 2021 soud zjistil, že dne 5. 4. 2021 ve 12.38 hodin na [anonymizováno] lince [anonymizováno] provozované [anonymizována čtyři slova], se žalovaný neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, stanovené jízdné nedoplatil, jeho totožnost byla zjištěna z předloženého občanského průkazu. Pohledávku [anonymizována čtyři slova], a to ve výši 1 524 Kč z titulu jízdného a z titulu přirážky k jízdnému žalovaný nezaplatil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky žalobkyní, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky žalobkyně nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy. Podle smluvních přepravních podmínek svědčí provozovateli dopravy právo na smluvní sankci ve výši 1 500 Kč při použití prostředků veřejné dopravy bez platného jízdního dokladu. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 6. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který je přepravován bez jízdenky, případně bez platné jízdenky dle § 6 téhož právního předpisu. V takovém případě zaplatí cestující jízdné s přirážkou dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně podle § 37 odst. 5 písm. b), c) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). 7. Na základě provedených důkazů má soud za prokázáno, že se žalobkyně důvodně domáhá žalované částky, neboť žalovaný v rozporu s přepravním řádem použil prostředek hromadné dopravy, aniž by se prokázal při provedené kontrole platnou jízdenkou. Žalovanému proto svědčí povinnost vedle jízdného uhradit za porušení přepravního řádu sankci ve výši 1 500 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, pak nárok žalobkyně vychází z ust. § 1970 občanského zákoníku a výše požadovaného úroku z prodlení neodporuje maximálně přípustné výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to k prvému dni prodlení žalovaného; soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu tak, že je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úspěšné v řízení náklady řízení žalobkyni vzniklé. Jedná se o soudní poplatek za žalobu ve výši 400 Kč, odměnu advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhradu hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu, se zvýšením odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH, to je o částku 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 9. Splatnost přisouzených nákladů řízení vázal soud k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.