16 C 237/2020-40 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 411 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla uzavřena dne [datum] pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 4 943 Kč s roční splatností. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 9. 9. 2019, a to ani po opakovaných urgencích ze strany žalobkyně. Žalovaný od 9. 9. 2019 do 17. 11. 2019, kdy pojištění zaniklo pro neplacení, dluží žalobkyni pojistné 1 411 Kč. Žalovaný žalobkyni tuto částku neuhradil, ač k tomu byl ještě před podáním žaloby vyzván předžalobní výzvou zaslanou mu dne 12. 6. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu] [anonymizována dvě slova], VIN SA, a to s počátkem pojištění 9. 9. 2019 v 11:58 hodin. Pojistné období bylo dohodnuto jako roční a žalovaný se zavázal platit za ně jednorázové pojistné ve výši 4 943 Kč. 5. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že za období od 9. 9. 2019 do 7. 11. 2019 (69 dní) pojistné zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení poměrné části pojistného za žalované období ve výši 934 Kč (4 943 Kč: 365 dní x 69 dní = 934 Kč). Dožadovala-li se žalobkyně zaplacení částky vyšší, pak v tomto rozdílu je žaloba nedůvodná a proto jí soud zamítl (žalobkyně tvrdila, že za období od 9. 9. 2019 do 17. 11. 2019 včetně činí dlužné pojistné částku 1 411 Kč což jak vidno, alespoň dle platné matematiky pravdou není). Z jejích žalobních tvrzení se pak nepodává, že by uplatňovala v žalobě jakýkoliv jiný nárok, než na zaplacení dlužného pojistného právě za toto období, přičemž není povinností soudu a vlastně ani mu nepřísluší zkoumat, zdali žalobkyně případně nechtěla uplatnit podanou žalobou ještě nároky jiné; tím by zároveň soud zcela nepřípustně překročil žalobní návrh a rozhodl ultra petitum (soud totiž není oprávněn přisoudit něco více, nebo něco jiného - např. pojistné za jiné období, než žalobce podanou žalobou požaduje). Nezaplacením tohoto pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti dlužného pojistného. Žalobkyně však požadovala příslušenství pouze za dobu od 18. 11. 2019 do 19. 8. 2020, a to ve výši 107 Kč; za toto období jí ovšem ze skutečně dlužné částky 934 Kč přísluší pouze částka 70,46 Kč a nad tuto částku pak bylo nutno žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení také zamítnut. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žalobkyni, která v řízení zaznamenala úspěch převažující nad úspěchem žalovaného, přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení na jistině částky 1 411 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 934 Kč, tedy v 66 % uplatněného nároku, ve zbývající části, tj. ve 34 % uplatněného nároku byl v řízení úspěšný žalovaný. Žalobkyně tak vůči žalovanému má právo na náhradu 32 % svých účelně vynaložených nákladů (poměrný úspěch žalobkyně ponížený o poměrný úspěch žalovaného, tj. 66 % - 34 % = 32 %), přičemž tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu Celkem tak náklady účelně vynaložené na straně žalobkyně činí částku 2 089 Kč; 32 % z této částky pak činí částku 668,48 Kč, kterou bylo žalovanému uloženo na náhrady nákladů řízení zaplatit žalobkyni. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.