16 C 65/2021-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 16. prosince 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 1 422 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně jdoucím od 4. 11. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikacích [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat služby elektronických komunikací a souvisejících služeb v rozsahu, který si smluvní strany sjednají a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu za tyto služby, jejíž nedílnou součástí byly též Všeobecné podmínky společnosti [anonymizována dvě slova], ceník služeb a obchodní podmínky jednotlivých služeb a tarifů. Dále žalobkyně v podané žalobě uvedla, že na základě zákaznické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a platební služby, mimo jiné tzv. službu [anonymizováno] – služba třetích stran, která znamená možnost platby u smluvních partnerů žalobkyně prostřednictvím mobilního telefonu, kdy příkaz k úhradě přes platební bránu operátora umožňuje zákazníkům přístup k nejrůznějším službám na internetu v počítači nebo na mobilním telefonu a platební bránou je možné zadat jednorázové i pravidelné platby, přičemž tato cena je vždy hrazena výhradně z telefonního účtu a u zákazníků s předplacenou kartou je cena hrazena z přednabitého kreditu což znamená, že tzv. tarifní zákazníci naleznou částku ve svém měsíčním vyúčtování za telekomunikační služby a kdy cena je určena poskytovatelem – třetí stranou je vždy uvedena ve vyúčtování služby v okamžiku využití a žalovaný se zavázal jí za tyto služby včetně služeb třetích stran řádně platit tyto vyúčtované ceny. K tomu žalobkyně dále uvedla, že strany ujednaly, že se splatnost měsíčních splátek řídí dle data splatnosti jednotlivých vyúčtování a pro případ neuhrazení příslušné splátky ve splatnosti nebo ukončení účastnické smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou je uzavřena výpovědí ze strany žalovaného, sjednaly strany okamžitou splatnost všech dosud neuhrazených, respektive nesplatných splátek. Žalobkyně se pak po žalovanému domáhá zaplacení jí poskytnutých služeb třetích stran v období od 20. 9. 2019 do 19. 10. 2019, které žalovanému vyúčtovala ve vyúčtování [číslo] v čase 1 422 Kč se splatností dne 3. 11. 2019, a to konkrétně za poskytnuté služby [anonymizováno], a to konkrétně za [anonymizováno] uskutečněnou dne 20. 9. 2019 ve 9.5 8.01 hodin na kontaktované [číslo] ve 23. 00.05 hodin na kontaktované na [číslo] pokaždé v částce 237 Kč a [anonymizováno] uskutečněné dne 23. 9. 2019 v 22. 21.07 hodin na kontaktované [číslo] dále v 22. 23.42 hodin na kontaktované [číslo] ve 22. 26.00 hodin na kontaktované [číslo] ve 22.5 9.52 hodin na kontaktované [číslo] pokaždé v částce 237 Kč. K tomu žalobkyně dále uvedla, že na základě dvoustranného smluvního vztahu mezi ní a příslušným obchodníkem nebo jeho obchodním zástupcem veškeré pohledávky příslušného obchodníka za dané období a rozsahu uskutečněných platebních transakcí v daném období jsou postoupeny příslušným obchodníkem žalobkyni, která je z toho titulu oprávněna k jejich vyúčtování účastníkovi, jakož i případnému následnému vymáhání u příslušného vlastním jménem a na vlastní účet. K tomu dále tvrdila a doložila faktoringovou smlouvu [číslo] ze dne [datum], na základě které byla žalobkyni [anonymizována dvě slova] ([anonymizováno]) [anonymizováno] postoupena pohledávka představující částku 1 422 Kč dle vyúčtování [číslo] za [anonymizováno]. Žalobkyně pak žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 23. 9. 2020, žalovaný však ani přes tuto výzvu svou povinnost nesplnil a dlužná částka žalobkyni uhrazena nebyla. Žalobkyně se pak vedle zaplacení dlužné částky domáhá i přiznání úroku z prodlení, a to ve výši 10 %, tj. jako nejnižší úrokové sazby, na kterou má žalobkyně dle platných občanskoprávních předpisů právo, a to ode dne následujícího po dni splatnosti dlužného vyúčtování, tj. od 4. 11. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Za souhlasu obou účastníků soud věc projednal a rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Ze žalobkyní předložených listinných důkazů, a to z účastnické smlouvy [číslo] nastavení služeb ze dne [datum], Obchodních podmínek Platebních služeb [anonymizováno], Obchodních podmínek [anonymizována dvě slova], Všeobecných podmínek společnosti [anonymizována dvě slova], dále z podrobného výpisu služeb pro telefonní číslo [tel. číslo] za období od 20. 9. do 19. 10. 2019, z dopisu žalobkyně žalovanému ze dne 31. 10. 2019 – výpovědi účastnické smlouvy, a z dopisu zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne 23. 9. 2020 – předžalobní upomínky spolu s připojeným poštovním podacím lístkem ze dne 19. července 2017 soud vzal za prokázána skutková tvrzení žalobkyně, jak byla uvedena výše, na něž proto pro stručnost v dalším odkazuje, přičemž z dalších žalobkyní předložených listin pro nadbytečnost již svá zjištění nečinil, neboť pro daný spor nejsou podstatná. 5. Na základě výše uvedených důkazů proto soud vzal za prokázáno, že žalovaný se žalobkyní uzavřel smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému umožnila, aby využíval prostřednictvím její telekomunikační sítě služeb třetích subjektů, což žalovaný učinil, když mu byly poskytnuty audiotextové služby třetích subjektů, za které mu byla vyúčtována celková cena těchto služeb 1 422 Kč. Pohledávka na zaplacení těchto služeb poskytnutých těmito společnostmi pak byla na základě smlouvy o spolupráci uzavřené mezi uvedenými společnostmi a žalobkyní poukázána k výběru žalobkyni, resp. žalobkyně je na základě těchto smluv oprávněna k výběru peněžitého plnění za tyto poskytnuté služby, přičemž žalovaný s tímto poukázáním oprávnění k výběru plnění za tyto služby žalobkyni v uzavřené smlouvě, resp. v obchodních podmínkách souhlasil. Právo na zaplacení peněžitého plnění, které je po žalovaném touto žalobou požadováno, se proto opírá o uzavřené inominátní smlouvy mezi žalovaným a společnostmi poskytujícími audiotextové či jiné služby a následné poukázání peněžitého plnění z těchto smluv uvedenými společnostmi žalobkyni ve smyslu § 1939 a následujících občanského zákoníku. Soud proto podanou žalobu shledal plně důvodnou, přičemž nárok žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 občanského zákoníku, občanského zákoníku, kdy výše sazby úroků z prodlení požadovaná žalobkyní je v souladu (respektive nepřesahuje) s ustanovením § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a v řízení plně úspěšnému žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové částce 1 489 Kč, sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku z podané žaloby v částce 400 Kč, dále odměny advokáta stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), dále paušální náhrady hotových výdajů za tyto tři úkony právní služby v částce 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a konečně částky 189 Kč jako 21 % DPH z výše uplatněných položek odměny a náhrad (tedy vyjma zaplaceného soudního poplatku), kterou je advokát povinen odvést podle zákona o DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), když zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem této daně.