17 C 290/2021-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 524 Kč. Uvedla, že žalovaný se dne [datum] na lince hromadné dopravy žalobkyně neprokázal platným jízdním dokladem. Proto je povinen zaplatit kromě jízdného rovněž přirážku ve výši 1 500 Kč v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně. Kromě těchto částek žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, tarifem žalobkyně, listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] podepsanou zaměstnancem žalobkyně a žalovaným. Takto soud zjistil, že [datum] v [anonymizováno] na lince autobusu [číslo] se žalovaný, jehož totožnost byla zjištěna z občanského průkazu, na výzvu neprokázal jízdním dokladem a bylo mu uloženo zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující mimo jiné povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif, prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky; na výzvu pověřené osoby je dále povinen zaplatit přirážku za nedodržení přepravního řádu nebo pokynu a příkazu pověřené osoby. Podle odst. 3 citovaného ustanovení stanoví výši přirážky dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle čl. 8 odst. 4 přepravních podmínek žalobkyně činí výše přirážky za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný využil jako cestující dopravního prostředku, uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě, a byl tak povinen zaplatit v souladu s tarifem žalobkyně stanovené jízdné. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že tak učinil, a proto soud žalobě vyhověl. Současně vznikla žalovanému druhotná povinnost zaplatit žalobkyni tarifem stanovený příplatek ve výši 1 500 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle linky, případně výši žalované částky.