17 C 293/2021-23 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 524 Kč. Uvedla, že žalovaná se dne [datum] na lince hromadné dopravy žalobkyně neprokázala platným jízdním dokladem. Proto je povinna zaplatit kromě jízdného rovněž přirážku ve výši 1 500 Kč v souladu s přepravními podmínkami žalobkyně. Kromě těchto částek žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Soud provedl důkaz smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, tarifem žalobkyně, listinou označenou jako zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Takto soud zjistil, že [datum] v [anonymizováno] na lince metra [anonymizováno] se žalovaná, jejíž totožnost byla zjištěna z občanského průkazu, na výzvu neprokázala jízdním dokladem a bylo jí uloženo zaplatit jízdné ve výši 24 Kč a přirážku ve výši 1 500 Kč. 5. Podle § 2550 občanského zákoníku smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 2578 občanského zákoníku podrobnější úpravu přepravy osob a věcí stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, se považuje za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, cestující, který si nezakoupil jízdenku a je přepravován bez platné jízdenky. Podle § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. je cestující dále povinen na výzvu pověřené osoby zaplatit přirážku za nedodržování přepravního řádu. Podle odst. 6 citovaného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle čl. 8 odst. 4 přepravních podmínek žalobkyně činí výše přirážky za jízdu bez platného jízdního dokladu 1 500 Kč. Podle § 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná využila jako cestující dopravního prostředku, uzavřela s žalobkyní smlouvu o přepravě, a byla tak povinna zaplatit v souladu s tarifem žalobkyně stanovené jízdné. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že tak učinila, a proto soud žalobě vyhověl. Současně vznikla žalované druhotná povinnost zaplatit žalobkyni tarifem stanovený příplatek ve výši 1 500 Kč a úrok z prodlení v zákonné výši, a to od prvního dne prodlení, tedy ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uskutečnění jízdy bez platného jízdního dokladu, čísle linky, případně výši žalované částky.