17 C 316/2021-21 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 269 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalovaného coby zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli, s počátkem [datum]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 2 570 Kč. Žalovaný od [datum] do [datum] (správně [datum] – poznámka soudu) dluží na pojistném částku 669 Kč. Současně žalobkyně požadovala v souladu se sazebníkem poplatek 300 Kč za upomínku dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik smlouvy a 300 Kč za upomínku dlužného pojistného po zániku smlouvy a zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] ve výši 67 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] z [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo s účinností od [datum] na dobu neurčitou sjednáno pojištění odpovědnosti žalovaného coby stavebního dělníka za škodu způsobenou svému zaměstnavateli. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 2 570 Kč Součástí smlouvy strany učinily dvoje pojistné podmínky, nikoliv však sazebník poplatků. 5. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Žaloba je důvodná pouze částečně, a to ohledně požadavku na zaplacení dlužného pojistného. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za škodu a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že pojistné za dobu od [datum] do [datum] (96 dnů) zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení požadované poměrné části ročního pojistného odpovídající tomuto období 669 Kč (2 570: 365 x 96). Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Žalovaný se dostal do prodlení dnem následujícím po splatnosti ročního pojistného, soud je však návrhem žalobkyně vázán a nemůže jej překročit, a proto jí byl přiznán úrok z prodlení z přiznané částky pouze za dobu od [datum] do [datum]. 7. Protože však strany neučinily součástí pojistné smlouvy (ani všeobecných pojistných podmínek) předložený sazebník poplatků, byla žaloba co do požadavku na zaplacení částky 600 Kč a souvisejícího úroku z prodlení zamítnuta. Přestože jsou v obdobných případech běžně náklady upomínání stranami sjednávány paušální částkou v podobě pevně stanoveného poplatku, takové ujednání musí být součástí smlouvy buď přímo, anebo alespoň zprostředkovaně tak, že strany učiní součástí smlouvy příslušný sazebník. Ze smlouvy také musí nutně vyplývat, že uvedený sazebník, stejně jako např. všeobecné pojistné podmínky, pojistník převzal a seznámil se s ním. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a nikomu ji nepřiznal, protože vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je srovnatelný.