17 C 41/2022-57 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 800 Kč spolu se sjednaným úrokem od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z částky 12 937,97 Kč. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 100 Kč a dále se sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 3 000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, konče [datum]. Žalovaný uhradil pouze 9 300 Kč a dluží 12 937,97 Kč na jistině a 3 862,03 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o spotřebitelském úvěru z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka z téhož dne, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 15 000 Kč jakožto úvěr, který se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšený na 26 100 Kč za předpokladu řádného a včasného splácení. Uvedená částka představuje součet jistiny úvěru 15 000 Kč, úroku 2 100 Kč, poplatku 3 000 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení. Celkovou dlužnou částku měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. V případě smlouvy uzavřené na 58 týdnů si strany sjednaly roční úrokovou sazbu 23,72 %. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že je svobodný, má vlastní bydlení, je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u [právnická osoba] [anonymizováno] [obec], měsíčně splácí další dva úvěry s celkovou splátkou 4 390 Kč, vydělává [částka] čistého, hradí za bydlení [částka], na domácnost [částka] a na výživné [částka]. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výplatních pásek, bankovních výpisů a dokladu SIPO (karta zákazníka). Původní věřitelka oznámila žalovanému, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem). 4. Podle § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 5. Žaloba je opodstatněná. Odesláním oznámení o postoupení pohledávky žalovanému žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Převzetím závazku právní předchůdkyní žalobkyně poskytnout žalovanému peněžní prostředky, jejich reálným předáním žalovanému a oproti tomu převzetím závazku žalovaným v určité době tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem strany uzavřely smlouvu o zápůjčce. S ohledem na výši zápůjčky, sjednaného úroku, poplatků a jednotlivých týdenních splátek lze přitom údaje zjištěné poskytovatelkou zápůjčky ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Věřitelka se nespokojila s pouhým prohlášením žalovaného, ale údaje jím uvedené ověřila z výplatních pásek, výpisů z účtu a dokladu SIPO. Takto bylo možné dovodit, že žalovaným uváděné příjmy a výdaje odpovídají realitě a že žalovaný disponuje dostatečnými příjmy ke splácení dle nastavených parametrů smlouvy, tj. 1 800 Kč měsíčně. Shora popsané zjištěné údaje nedávaly vzniknout objektivním pochybnostem o schopnosti žalovaného úvěr splácet, neboť pro tento účel měl k dispozici kolem 5 000 Kč měsíčně. 6. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným tak byla sjednána platná smlouva o zápůjčce a bylo povinností žalovaného vrátit půjčenou částku navýšenou o sjednané úroky a poplatky. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že svou povinnost splnil, přitom je na něm, aby v tomto směru vyvinul v řízení aktivitu. Vzhledem k tomu soud žalobě vyhověl. Nezaplacením dluhu vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení; do prodlení s jednotlivými splátkami se žalovaný dostával dnem následujícím po jejich splatnosti. Žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až ode dne následujícího po splatnosti poslední z nich, přičemž v tomto ohledu je soud jejím návrhem vázán a nemůže jej překročit. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná. [příjmení] 2 452 Kč sestává ze soudního poplatku 1 000 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 252 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy o úvěru, jejím čísle, ve výši úvěru, úroku, poplatků a splátek, v datu splatnosti úvěru a ve výši žalované částky.