17 C 6/2022-28 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 601 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci uzavřeli [datum] pomocí prostředků komunikace na dálku a následným zaplacením prvního pojistného ze strany žalovaného pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 4 400 Kč. Žalovaný od [datum] do dne zániku pojištění [datum] dluží žalobkyni na pojistném částku 301 Kč Vedle toho žalobkyně požadovala podle svého sazebníku poplatek za odeslání oznámení o zániku smlouvy ve výši 300 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky dlužného pojistného od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z návrhu pojistné smlouvy [číslo] z [datum] soud zjistil, že žalobkyně jako pojistitel nabídla žalovanému jako pojistníkovi pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], a to na dobu neurčitou a s počátkem pojištění [datum], přičemž žalovaný by byl povinen k placení ročního pojistného 4 400 Kč ve dvou splátkách po 2 200 Kč. Současně uvedla, že pojištění vznikne zaplacením prvního pojistného 2 200 Kč na účet č. [bankovní účet] do 15 kalendářních dnů od vytvoření návrhu smlouvy. Z potvrzení [právnická osoba], je zřejmé, že [datum] žalobkyně obdržela na tento účet platbu 2 200 Kč pod variabilním symbolem shodným s číslem návrhu pojistné smlouvy. Součástí smlouvy strany učinily všeobecné pojistné podmínky VPP [číslo], nikoliv sazebník poplatků. 5. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odstavce 2, není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu, která se považuje za zachovanou tehdy, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla včasným zaplacením pojistného ze strany žalovaného k nabídce žalobkyně uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení pojistného. Vzhledem k tomu, že netvrdil, natož aby prokázal, že pojistné za dobu od [datum] do [datum] (24 dnů) zaplatil, zavázal soud žalovaného k zaplacení poměrné části ročního pojistného 301 Kč. Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Do prodlení se žalovaný dostal dnem následujícím po splatnosti pojistného. 7. Strany však neučinily součástí pojistné smlouvy (ani všeobecných pojistných podmínek) sazebník poplatků. Přestože jsou v obdobných případech běžně náklady upomínání stranami sjednávány paušální částkou v podobě pevně stanoveného poplatku, takové ujednání musí být součástí smlouvy buď přímo, anebo alespoň zprostředkovaně tak, že strany učiní součástí smlouvy příslušný sazebník. Ze smlouvy také musí nutně vyplývat, že uvedený sazebník, stejně jako např. všeobecné pojistné podmínky, pojistník převzal a seznámil se s ním. Proto soud žalobu co do částky 300 Kč zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a žádnému z účastníků ji nepřiznal, protože jejich vzájemný poměr úspěchu a neúspěchu je srovnatelný.