26 C 91/2022-50 — Okresní soud v Opavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na nesplaceném úvěru ve výši 25 000 Kč, který žalobkyně poskytla žalovanému na základě Dodatku [číslo] ze dne [datum] k Rámcové smlouvě [číslo] o vedení běžného účtu žalobkyní pro žalovaného č. [bankovní účet] a který měl spolu s úrokem 11,9 % p. a. počínaje dnem 15. 1. 2020 splácet v pravidelných splátkách po 998 Kč až do 15. 5. 2022 a dále z titulu poskytnutého kontokorentního úvěru ve výši 5 000 Kč na základě Dodatku [číslo] ze dne [datum] k Rámcové smlouvě [číslo] o vedení stejného běžného účtu žalobkyní pro žalovaného, který se zavázal žalovaný rovněž věřitelce splácet. Žalovaný porušil podmínky dodatků smluv, na jejichž základě mu byly poskytnuty uvedené úvěry, neboť tyto nesplácel řádně a včas a na jejich nesplacené části mu ke dni 13. 9. 2021, ke kterému byly oba úvěry zesplatněny, dluží žalovanou částku. Žalobkyně se mimo dlužné jistiny, úroku a úroků z prodlení dožaduje zaplacení též dlužného pojistného ve výši 72 Kč, které k úvěru žalovaný s žalobkyní sjednal dne 3. 7. 2019 a dále částky 300 Kč odpovídající nesplaceným nákladům účelně vynaloženým žalobkyní na vymáhání tohoto dluhu dle sazebníku poplatků banky. 2. K jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, se žalovaný bez omluvy nedostavil. Soud proto provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní, přičemž z Rámcové smlouvy [číslo] Dodatků k této smlouvě [číslo] [číslo] vzal za prokázané, že žalobkyně vedla pro žalovaného běžný účet a na základě uvedených Dodatků poskytla žalovanému dne 12. 12. 2019 úvěr ve výši 25 000 Kč a téhož dne zároveň kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč. Jak se podává z formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze splátkového kalendáře, z výpisu z běžného účtu žalovaného, přehledu plateb na tomto účtu, přehledu čerpání a splácení kontokorentu, jakož i z aplikačních dat, z nichž vyplývá, že žalobkyně zkoumala před poskytnutím těchto úvěrů schopnost žalovaného úvěr splácet, byla na účet žalovaného dne 12. 12. 2019 poukázána půjčka 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet měsíčně částkou 998 Kč počínaje dnem 15. 1. 2020 až do 15. 5. 2022. Tento úvěr žalovaný splácel podle splátkového kalendáře až do 15. 6. 2021 a splátky splatné k tomuto datu byly zaplaceny. K 14. 9. 2021 evidovala žalobkyně dluh na kontokorentním úvěru částku 2 218,99 Kč a smluvní úrok 83,56 Kč. Na nesplaceném úvěru k témuž dni žalobkyně evidovala nedoplatek ve výši 10 332,60 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 279,88 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného, z pojistné smlouvy a z přihlášení k pojištění žalovaného, bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a pojišťovnou existoval smluvní vztah, na základě kterého bylo poskytováno dlužníkům banky pojištění pro případ ztráty schopnosti splácet finanční závazek bance, k němuž se žalovaný dne 3. 7. 2019 přihlásil a zavázal se za poskytnuté pojištění hradit pojistné ve výši 30 Kč měsíčně. Částka pojistného ve výši 72 Kč byla stržena 12. 9. 2021 z účtu žalovaného, na kterém však již absentovaly jakékoliv kladné finanční prostředky žalobkyni, a poukázána pojišťovně. Uplatněný nárok žalobkyně na účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč v rámci vymáhání tohoto dluhu před podáním žaloby vyplývá z přehledu nákladů účelně vynaložených bankou na vymáhání dluhu, s nimiž se měl a mohl žalovaný před uzavřením smlouvy s žalobkyní seznámit. Z předžalobní výzvy – výzvy k zaplacení a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně z důvodu porušení smluvních povinností vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 13 287,03 Kč ke dni 23. 9. 2021. Tato výzva byla odeslána poštou dne 16. 9. 2021. 3. Soud na základě uvedeného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu, a proto na něj ve stručnosti odkazuje. Bylo zjištěno, že mezi žalobkyní a žalovaným existoval úvěrový vztah na základě úvěrové smlouvy a jejich dodatků, v rámci nichž poskytla žalobkyně žalovanému dne 12. 12. 2019 jednak běžný úvěr ve výši 25 000 Kč a jednak kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč, které se žalovaný zavázal dohodnutým způsobem splácet. Žalovaný nesplnil svoji smluvní povinnost, neboť úvěr řádně a včas nehradil a na jeho nezaplacené části dluží žalovanou částku 12 551,59 Kč čítající dluh na jistině z úvěru 10 332,60 Kč, dluh na jistině z kontokorentního úvěru ve výši 2 218,99 Kč a dále příslušenství z těchto nesplacených úvěrů, jak je shora uvedeno. Mimo dluhu z úvěru dluží žalovaný žalobkyni dále částku 72 Kč na pojistném, které žalobkyně za žalovaného pojišťovně zaplatila a dále částku 300 Kč jako účelně vynaložené náklady věřitelky vzniklé v souvislosti s vymáháním těchto dluhů před podáním žaloby. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni dluh, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. 4. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“). Nárok na zákonný úrok z prodlení byl posouzen soudem podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením peněžitého dluhu. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 6. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1 věty před středníkem, o. s. ř.