37 C 167/2022-44 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 22. 4. 2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 19 487 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 16 000 Kč společně s příslušenstvím ve lhůtě do [datum]. Této své povinnosti žalovaný nedostál, současně právnímu předchůdci žalobce vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý započatý den prodlení, poplatek za upomínání, kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení, celková dlužná částka tak činí 19 487 Kč a kapitalizované příslušenství. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka věřitele postoupena na žalobce. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Ještě před zahájením jednání žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobu částečně zpět co do částky 3 014 Kč na smluvní pokutě a kapitalizovaném úroku ve výši 150 Kč. Ke zpětvzetí žaloby v této části došlo dříve, než bylo ve věci zahájeno jednání. Dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. soud proto řízení ohledně této části jistiny zastavil. Nadále žalobce požadoval úhradu částky 16 000 Kč, úroku z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč. 4. Jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], žalovaný se k jednání nedostavil, žalobce se z jednání omluvil a k jednání se neodstavil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobce a žalovaného. 5. Soud provedl důkaz formulářem smlouvy o úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum], výpisem z účtu žalovaného z měsíc [měsíc] [rok], a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze kterých zjistil, že na účet žalovaného byla dne [datum] [datum] a [datum] připsána částka celkem 16 000 Kč od společnosti [právnická osoba], což měla být částka jistiny úvěru na základě smluv o úvěru, které měly být uzavřeny dne [datum] a dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla takto vzniklá pohledávka na straně [právnická osoba] postoupena na žalobce. 6. Žalobce v řízení neprokázal, že by právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl tuto částku žalovanému jako úvěr, jehož součástí by byla i smluvní podmínky, na základě kterých by žalovanému vznikla povinnost zaplatit smluvní poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu a náklady spojené s mimosoudním vymáháním ve výši 473 Kč, proto v této části, (částce 473 Kč), ve které nebyl žaloba vzata zpět, žalobu zamítnul, ohledně zbývající části pak není otázka prokázání vzniku uzavření úvěrové smlouvy pro právní posouzení věci relevantní. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a za situace, že ač nebylo jednoznačně prokázání poskytnutí úvěru žalovanému, bylo postaveno na jisto, že právní předchůdce žalobce poslal žalovanému na jeho účet částku 16 000 Kč, aniž by byl zjevný důvod této platby, takto získaný majetkový prospěch je žalovaný povinen žalobci (jeho právnímu předchůdci) vrátit, včetně úroku z prodlení za dobu [datum]. Nárok žalobce na požadované příslušenství, tedy úrok z prodlení z částky 16 000 Kč za dobu od [datum], pak odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalovaného. 11. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Žalobce byl úspěšný co do částky 16 000 Kč na jistině, která byla žalovanému uložena k zaplacení, což představuje poměr úspěchu (v poměru k žalované částce celkem 19 487 Kč představující jistinu dluhu) ve výši 82,1% uplatněného nároku, úspěch žalovaného ve zbývající části jistiny (3 014 Kč na jistině, ve které bylo řízení zastaveno a částce 473 Kč, ve které byla žaloba zamítnuta) je ve výši 17,9% uplatněného žalobního nároku, odečtením úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce vzniká žalobci právo na úhradu 64,2% vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy ve výši 2 252 Kč, žalobce má právo na náhradu 64,2% vynaložených nákladů řízení, což činí celkem částku 1 446 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.