37 C 169/2022-39 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne [datum] domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 12 078 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel dne 15. 6. 2017 s žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 8 000 Kč společně s příslušenstvím ve lhůtě do 30 dnů. Této své povinnosti žalovaná nedostála, současně právnímu předchůdci žalobce vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý započatý den prodlení, poplatek za upomínání, kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení, celková dlužná částka tak činí 12 768 Kč a kapitalizované příslušenství. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla pohledávka věřitele postoupena na žalobce. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Ještě před zahájením jednání žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobu částečně zpět co do částky 4 078 Kč na smluvní pokutě a kapitalizovaném úroku ve výši 150 Kč. Ke zpětvzetí žaloby v této části došlo dříve, než bylo ve věci zahájeno jednání. Dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. soud proto řízení ohledně této části jistiny zastavil. Nadále žalobce požadoval úhradu částky 8 000 Kč, úroku z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. 4. Jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], žalovaná se k jednání nedostavila, žalobce se z jednání omluvil a k jednání se neodstavil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobce. 5. Soud provedl důkaz formulářem smlouvy o úvěru ze dne 15. 6. 2017, výpisem z účtu žalované ze dne [datum], a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze kterých zjistil, že na účet žalované byla dne 16. 6. 2017 připsána částka 8 000 Kč od společnosti [právnická osoba], což měla být částka jistiny úvěru na základě smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena dne 15. 6. 2017 mezi žalovanou a [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 byla takto vzniklá pohledávka na straně [právnická osoba] postoupena na žalobce. 6. Žalobce v řízení neprokázal, že by právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl tuto částku žalované jako úvěr, jehož součástí by byla i smluvní podmínky, na základě kterých by žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu a náklady spojené s mimosoudním vymáháním ve výši 690 Kč, proto v této části, (částce 690 Kč), ve které nebyl žaloba vzata zpět, žalobu zamítnul, ohledně zbývající části pak není otázka prokázání vzniku uzavření úvěrové smlouvy pro právní posouzení věci relevantní. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a za situace, že ač nebylo jednoznačně prokázání poskytnutí úvěru žalované, bylo postaveno na jisto, že právní předchůdce žalobce poslal žalované na její účet částku 8 000 Kč, aniž by byl zjevný důvod této platby, takto získaný majetkový prospěch je žalovaná povinna žalobci (jeho právnímu předchůdci) vrátit, včetně úroku z prodlení za dobu do 16. 7. 2017. Nárok žalobce na požadované příslušenství, tedy úrok z prodlení z částky 8 000 Kč za dobu od 11. 12. 2021, pak odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalované. 11. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Žalobce byl úspěšný co do částky 8 000 Kč na jistině, která byla žalované uložena k zaplacení, což představuje poměr úspěchu (v poměru k žalované částce celkem 12 768 Kč představující jistinu dluhu) ve výši 62,66% uplatněného nároku, úspěch žalované ve zbývající části jistiny (4078 Kč na jistině, ve které bylo řízení zastaveno a částce 690 Kč, ve které byla žaloba zamítnuta) je ve výši 37,34% uplatněného žalobního nároku, odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobce vzniká žalobci právo na úhradu 25,32% vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 900 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, celkem tedy ve výši 2 252 Kč, žalobce má právo na náhradu 25,32% vynaložených nákladů řízení, což činí celkem částku 570 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalované zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.