37 C 237/2021-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 2. 7. 2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 2 062 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný byl dne [datum] přistižen ve vlacích hromadné vlakové přepravy osob provozované dopravcem [právnická osoba], přičemž bylo zjištěno, že cestuje bez platného jízdního dokladu a nemohl zaplatit na místě. Žalovaný byl povinen zaplatit dlužné jízdné /celkem 62 Kč spolu s přirážkou /celkem 2 000 Kč, což neučinil, právnímu předchůdci žalobce společnosti [právnická osoba], tak vznikla za žalovaným pohledávka ve výši 2 062 Kč, která je doposud neuhrazena. Pohledávka za žalovaným byla poté na základě smluv o postoupení pohledávek postoupena dopravcem na žalobce. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem vyjádřili souhlas postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Při rozhodování vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných z listin předložených účastníky. 4. Z potvrzení o nedodržení [podmínek] ze dne [datum], z oznámení o závadách ze dne [datum], smluv o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze dne [datum] a za situace, kdy nejsou zpochybněna skutková tvrzení žalobce soud zjistil, že žalovaný dne [datum] cestoval vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] a poté, co odmítl vystoupit pak dále mezi stanicemi [obec] – [obec] – [část obce] provozovaném dopravcem [právnická osoba], na výzvu revizora dopravce se žalovaný při těchto jízdách neprokázal platným jízdním dokladem, částka dlužného jízdného ve výši celkem 62 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 2 000 Kč nebyla žalovaným uhrazena, v této části nebyla tvrzení žalobce v řízení zpochybněna. Na základě smluv o postoupení pohledávek byla pohledávka dopravce za žalovaným ve výši 2 062 Kč postoupena z dopravce [právnická osoba] na žalobce. 5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odstavce 6 téhož zákonného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Podle ust. § 1879 a ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 7. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se neprokázal revizoru právního předchůdce žalobce při cestování jeho dopravním prostředkem ve dvou případech platným jízdním dokladem, na základě čehož mu vznikla povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši celkem 2 062 Kč. Smlouvami o postoupení pohledávky pak byla pohledávka dopravce [právnická osoba] za žalovaným postoupena na žalobce. Důvodný je i nárok žalobce na požadované příslušenství – úrok z prodlení, když nejpozději od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky, žalobcem požadovaná výše úroku z prodlení při tom odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. 8. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, představující odměnu advokáta stanovenou po dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy ve výši 1 489 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení právní zástupkyni žalobce.