37 C 34/2021-24 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 12. 11. 2020 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaná měla být přistižena přepravní kontrolou dne [datum] na spoji pravidelné linky hromadné dopravy provozované žalobcem, přičemž bylo zjištěno, že cestuje bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla povinna zaplatit dlužné spolu s přirážkou k jízdnému ve výši celkem 1 000 Kč, což neučinila a svůj dluh neuhradila. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaná s tímto postupem vyjádřili souhlas postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Při rozhodování vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných z listin předložených účastníky. 4. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum], a za situace, kdy nejsou zpochybněna skutková tvrzení žalobce, soud zjistil, že žalovaná v tento den cestovala na lince hromadné dopravy osob [číslo] (trolejbus) provozované žalobcem, na výzvu kontrolora žalobce se žalovaná neprokázala při této jízdě platným jízdním dokladem, na základě čehož je povinna uhradit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši ve výši celkem 1 000 Kč, tento dluh dosud neuhradila. 5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Podle odstavce 6 téhož zákonného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se neprokázala v jednom případě kontrolorovi žalobce, který je provozovatelem hromadné dopravy osob, při cestování jeho dopravním prostředkem platným jízdním dokladem, na základě čehož jí vznikla povinnost zaplatit jak jízdné, tak i přirážku k jízdnému v žalobcem požadované výši 1 000 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, představující odměnu advokáta stanovenou po dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy ve výši 1 489 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalované zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.