7 C 219/2021-27 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhá na žalovaném zaplacení částky 4 197,50 Kč s příslušenstvím shora uvedeným s odůvodněním, že u odběrného místa [obec], [ulice a číslo] došlo od [datum] do [anonymizováno] [číslo] neoprávněnému odběru plynu, který byl vyčíslen na částku 4 197,50 Kč, když žalovaný neměl s žádným obchodníkem plynem uzavřenu smlouvu o dodávce této komodity. Náhradu škody vzniklé jako náklady na zjištění neoprávněného odběru žalobce vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] za uvedené období od [datum] do [datum] na částku 5 279,82 Kč splatnou 31. 12. 2020. Na upomínku ze dne [datum] ani na předžalobní výzvu ze dne [datum] už žalovaný nereagoval. 2. Žalovanému byla doručena žaloba včetně výzvy dle § 114a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a dle § 115a o. s. ř. postupem dle § 49 o. s. ř. 3. Soud dále pokračoval v řízení dle § 115a o. s. ř. a k projednání věci samé nenařizoval jednání, jestliže ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Soud má za prokázané žalobcem tvrzené skutečnosti v žalobě (uvedené v odůvodnění shora v odstavci 1), které prokázal jím navrženými důkazy, a to žádostí obchodníka s [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne [datum] adresovanou provozovateli distribuční soustavy [právnická osoba] o ukončení distribuce z důvodu neplacení zákazníkem, oznámením o neoprávněném odběru ze dne [datum], protokolem o demontáži měřidla ze dne [datum], odečtu, cenovým předpisem pro r. [rok] a [rok] při neoprávněném odběru plynu, fakturou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum], soudem provedenými k důkazu. 5. Soud uzavřel, že žaloba je důvodná, žalobkyně je v rámci podnikatelské činnosti provozovatelem distribuční soustavy, který je v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., energetickým zákonem, v platném znění (dále jen [příjmení]), a na základě smlouvy o distribuci plynu, uzavřené mezi ním a obchodníkem s plynem, povinen zajišťovat pro obchodníka s plynem distribuci plynu do odběrných míst dle smluv uzavřených mezi obchodníkem s plynem a odběrateli. Žalobkyně je tedy subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (ust. § 59a odst. 1 energetického zákona). Plyn dodávaný obchodníkem s plynem k odběrateli, na základě řádně uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je ve vlastnictví obchodníka s plynem, který jej zakoupil od výrobce plynu či jiného obchodníka s plynem pro odběratele na základě této smlouvy. Není-li smluvního vztahu mezi obchodníkem s plynem a odběratelem, pak pokud odběr plynu na odběrném místě se dále provádí, jedná se podle ustanovení § 74 odst. 1, písm. a), b) EZ o neoprávněný odběr plynu a následně dle ust. § 74 odst. 3, písm. a) EZ o neoprávněnou distribuci plynu. Při tomto neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci plynu nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka s plynem, neboť se jedná o odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu. Z technického hlediska totiž nelze fakticky zabránit odběru plynu, pokud odběratel nezpřístupní měřidlo a nedojde k jeho demontáži a zaslepení přípojky plynu mechanickými prostředky. Neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy, tj. žalobci. V řízení bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil předmětného jednání, a proto bylo žalovanému uloženo uhradit žalobci škodu za neoprávněný odběr plynu ve výši 4 197,50 Kč. 6. Podle § 1908 odst. 1 a 2 cit. zák. splněním dluhu závazek zaniká. Dluh musí dlužník splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Základ nároku je odůvodněn § 74 odst. 4, písm. a) zák. č. 458/2000 Sb. 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví prováděcí předpis, jímž je vládní nařízení č. 351/2013 Sb. v účinném znění. 8. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce na nákladech řízení částku 1 489 Kč. V této částce je zahrnuta odměna advokáta dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí věci, kvalifikovaná výzva k zaplacení a sepis žaloby) po 200 Kč, tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/96 Sb., celkem 900 Kč zvýšených o položku 21 % DPH o 198 Kč v souladu s § 137 odst. 3 o. s. ř., takže náklady řízení včetně soudního poplatku 400 Kč a DPH činí celkem 1 489 Kč. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku.