9 C 275/2021-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 183 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s ním uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli s počátkem [datum]. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 2 240 Kč. Žalovaný od 14. 9. 2019 do dne zániku pojištění pro neplacení 18. 12. 2020 dluží na pojistném částku 1 183 Kč. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 19. 12. 2020 do 16. 8. 2021 ve výši 64 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] z [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo s účinností od 14. 9. 2019 na neurčito sjednáno jeho pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli – [anonymizováno]. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 2 240 Kč. 5. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojistnou ochranu v rámci pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli a žalovaný byl povinen k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že pojistné za dobu od 14. 9. 2020 do 18. 12. 2020 včetně zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení požadované částky 1 183 Kč, která představuje dlužné pojistné ve výši 583 Kč (2 240: 365 x 95 dnů) a v souladu se sazebníkem na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění účinného od 1. 6. 2019 2x 300 Kč za upomínku k zaplacení dlužného pojistného z 19. 12. 2020 a za pokus o smír po zániku pojištění z 25. 1. 2021. Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Žalovaný se dostal do prodlení již dnem následujícím po dni splatnosti pojistného 14. 9. 2020, soud je však návrhem žalobkyně vázán a nemůže jej překročit, a proto jí byl přiznán úrok z prodlení pouze za dobu ode dne následujícího po dni zániku pojištění, tj. od 19. 12. 2020 do 16. 8. 2021. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, a to v celkové výši 1 489 Kč, sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokáta za tři úkony právní služby (předžalobní upomínka, převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky.