9 C 276/2021-52 — Okresní soud v Opavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s příslušenstvím. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dluhu na kontokorentním úvěru poskytnutém žalobkyní žalovanému k jeho běžnému účtu č. [bankovní účet] zřízenému u žalobkyně na základě mezi nimi dne [datum] uzavřené Rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně ze dne [datum], na základě které poskytla žalobkyně žalovanému možnost čerpání kontokorentního úvěru do výše 10 000 Kč. Kontokorentní úvěr byl žalovanému poskytnut po zhodnocení jeho„ úvěruschopnosti“ ve smyslu § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k porušení povinností úvěrovaného úvěrující, tato zaslala žalovanému výpověď úvěrové smlouvy a výzvu k úhradě dluhu ze dne 8. 1. 2019, na základě které byla Smlouva ke dni 31. 1. 2019 ukončena a od 1. 2. 2019 byl úvěrový rámec nastaven na 0 Kč. Podle Přehledu pohybů se zůstatky a Přehledu pohybů na účtu žalovaného za období od 1. 2. 2017 do 30. 6. 2021, žalovaný kontokorentní úvěr čerpal a žalobkyně ke dni 30. 6. 2021 evidovala za žalovaným celkový dluh ve výši 15 493,94 Kč. Spolu s jistinou žalobkyně požaduje úhradu úroku 8,3 % ročně z částky 15 493,94 Kč za období od 1. 7. 2021 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení 9 % ročně z této částky od 1. 7. 2021 do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 8. 4. 2019, na kterou žalovaný nereagoval, dluh nezaplatil, a proto se žalobkyně domáhá tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 2. U jednání, ze kterého se žalobkyně omluvila, a žalovaný se k němu bez omluvy nedostavil, provedl soud dokazování listinami, přičemž vzal za prokázaný skutkový stav tak, jak jej žalobkyně popsala v návrhu, včetně jeho doplnění, a proto na něj pro stručnost odkazuje. Z rámcové smlouvy ze dne [datum], Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne [datum], z karty klienta, z žádosti o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne [datum], přehledu pohybů na účtu od 1. 2. 2017 do 30. 6. 2021, výpovědi úvěrové smlouvy s výzvou k úhradě dluhu z 8. 1. 2019, předžalobní výzvy z 8. 4. 2019, odeslané doporučeně 9. 4. 2019 vzal soud za prokázaná tvrzení žalobkyně o existenci smluvního vztahu mezi ní a žalovaným, v rámci něhož se zavázala žalobkyně nejen vést pro žalovaného běžný bankovní účet, ale též poskytnout mu na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru poté, co posoudila jeho úvěruschopnost, kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 8,3 % ročně, který se zavázal žalovaný ve smlouvě žalobkyni vrátit. Z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný kontokorentní úvěr čerpal a ke dni 30. 6. 2021 činil celkový dluh žalovaného 15 493,94 Kč. Protože žalovaný uvedenou částku žalobkyni nezaplatil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 15 493,94 Kč s příslušenstvím tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno. 3. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Nárok na zákonné úroky z prodlení svědčí žalobkyni podle § 1868 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Nárok na požadovaný úrok ve výši 8,3 % ročně vyplývá ze smluvních ujednání žalobkyně a žalovaného, nárok na úrok ve výši 9 % ročně za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení vyplývá z § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebním úvěru. 4. Splatnost pohledávky vyplývající z tohoto rozhodnutí soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení dle vyhl. 177/96 Sb. za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, podání žaloby) dle § 14b odst. 1 písm. c) po 300 Kč, tři paušální náhrady dle odst. 5 písm. a) cit. ust. po 100 Kč a 21 % DPH z částky 1 200 Kč, tj. 252 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen uhradit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. 6. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle § 160 odst. 1 o.s.ř.